Je noc z 16. na 17. července 1918. V tratolišti krve právě umírá ruská panovnická rodina. Ostatky jsou druhý den spáleny. Existují však indicie, že celý masakr mohla přežít princezna Anastázie (1901–asi 1918)!

Krveprolití se odehraje během ruské občanské války (1917–1920) v Jekatěrinburgu.

Zatímco podle jistého dělníka Medvěděva je carská rodina brzy po výstřelech mrtvá, podle jiných svědectví fungují prý blůzy princezen se šperky s trochou nadsázky jako neprůstřelné vesty, a vrazi proto musí dívky ještě dobíjet.

Další zprávy popisují, jak je carevna s dcerami převezena do ruského Permu. Která z hypotéz je ale ta pravdivá?

S hypotézou, že bolševici ušetří životy některých členů panovnické rodiny, přichází vyšetřovatel Malinovski, který do Jekatěrinburgu přichází s československými legiemi týden po údajné tragédii.

Případ je mu ale vzápětí odebrán – a stejně tak dalšímu ruskému zástupci práva, který dojde ke stejnému názoru! I podle členů kontrašpionáže, která se staví ostře proti Rudé armádě, nedobrovolně pobývá v létě 1918 carevna s dcerami v Permu.

Jedna z vězeňkyň má údajně utéct! Souvisí to se záhadným příběhem z února 1920? Z berlínského říčního kanálu je totiž vylovena asi 20letá žena, která se pokusí o sebevraždu. Po vyléčení v německé nemocnici je převezena do azylového domu.

Proč nechce prozradit svou totožnost? Jedna z pacientek v ní má poznat ruskou velkokněžnu Anastázii, které je podezřele podobná!

Žena nakonec přitaká, že je princeznou, kterou zachránil jeden z vojáků. Přeživší členové ruské šlechty jsou nadšeni.

Zvlášť když svědectví údajné Anastázie potvrdí i další lidé – například důvěryhodný vedoucí švédského Červeného kříže, hrabě Bondě, či někteří členové carské rodiny. Má také stejné písmo, což potvrdí grafologický rozbor!

Podezřelé ale je, že údajná Anastázie, která si později nechává říkat Anna Andersonová, takřka neumí rusky.