Vykastrovanému slepci, Přemyslovci Jaromírovi (†1035) nepomůže ani skutečnost, že se vzdá trůnu a nemůže zplodit dědice. Příkoří nachystané jeho vlastními bratry – mužství ho nechal zbavit Boleslav III.

Ryšavý (kolem 965‒1037), oslepit Oldřich (†1034) ‒ není jediným zlem, které v životě zakusí.

Když se po smrti Oldřicha v listopadu 1034 má znovu posadit na pražský stolec, zlomenému starci už jdou neustálé boje o moc krkem. Raději ji proto v létě roku 1035 přenechá Oldřichovu synovi Břetislavovi (1002/1005‒1055).

Ukáže prstem na škůdce

Ve chvíli, kdy Jaromír předává vládu svému synovci a zároveň představuje šlechtě a dvořanům jejich nového knížete, neodpustí si ostrá slova na adresu Vršovců, konkurentů Přemyslovců, kteří také usilují o moc.

Jeho samotného velmi ponížili, když ho roku 1003 zajali a uvěznili ve Velízi na Berounsku. Jejich mučení málem nepřežil. Prohlásí o nich proto, že jsou „nešlechetných otců ničemní synové, našeho rodu domácí nepřátelé, rodinní škůdci…“ Varuje Břetislava i každého, kdo by se s nimi chtěl spolčit, že patří k proradné chásce.

Pravdivými, ale trochu neuváženými slovy si podepíše ortel smrti.

Tři dny krutých bolestí

Padla noc 4. listopadu 1035. Jaromír cítí naléhavý pohyb ve střevech a spěchá proto na toaletu. Zšeřelou hradní místnost osvětluje jenom louč v rukou nedaleko stojícího ozbrojence, který zajišťuje knížeti bezpečí.

Jaromír, ač slepý, ovšem má už kroky naučené a pomoc cizí osoby proto nepotřebuje. Usedá na dřevěnou latrínu. Strážce mu nevěnuje pozornost, sleduje mihotavé světlo na zdi. Najednou se ale místností ozve bolestný výkřik.

Muž v mžiku přispěchá ke knížeti. Jaromír se kroutí v křeči a drží za břicho. „Kochan (předák Vršovců – pozn. red.) poslal svého kata, a když onen slepec seděl na záchodě v hodině noční a vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních,“ líčí událost kronikář Kosmas (asi 1045‒1125). Hrot oštěpu se prý zlomí o pánevní kost. Konec ale nepřichází hned. Nešťastný Jaromír tři dny umírá v krutých bolestech.