Domů     Přehledně: Jak dalece lidstvo postoupilo ve výzkumu planet?
Přehledně: Jak dalece lidstvo postoupilo ve výzkumu planet?
9.10.2017

Nejen vzdálený vesmír skrývá potenciál pro nové objevy. Vždyť i o naší sluneční soustavě toho příliš nevíme. Přesto zde bylo v posledních desítkách let učiněno mnoho objevů, které naše znalosti posunuly o notný krok vpřed.

Nejbližší přítel Slunce

Planeta: Merkur

Střední průměr: 4 880 km

Hmotnost: 0,055 násobek hmotnosti Země (0,33E+21 tun)

Gravitace: 0,38 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: nejsou

Vzdálenost od Slunce: 0,387 AU = 57,9 milionu km

Rotace kolem své osy: 1407,6 hodin (58,65 dne)

Doba oběhu kolem Slunce: 87,97 dne

Atmosféra: kyslík, sodík, vodík

Byť existence Merkuru byla známa již starým Sumerům ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, vzhledem k blízkosti planety ke Slunci byly informace o ní jen velmi kusé.

To se změnilo v roce 1974, kdy si Merkur poprvé zblízka prohlédla sonda vyrobená lidskou rukou. Jednalo se o americký Mariner 10. Sonda zmapovala asi 45 % povrchu a objevila magnetické pole Merkuru.

Zjistila také, že povrch planety připomíná povrch našeho Měsíce. Více informací přinesla další sonda s hvězdy a pruhy Messenger. Ta odstartovala v roce 2004 a s Merkurem se poprvé setkala o čtyři roky později.

V listopadu 2012 oznámili vědci z NASA, že objevila v oblastech severního pólu Merkuru, které jsou neustále kryty před slunečním žárem, zmrzlou vodu a možný organický materiál. S její pomocí se podařilo vytvořit i podrobný digitální obraz planety. Další informace by měla přinést evropsko-japonská sonda BepiColombo.

Vítr na Venuši zrychluje

Planeta: Venuše

Střední průměr: 12 104 km

Hmotnost: 0,815 násobek hmotnosti Země (4,869E+21 tun)

Gravitace: 0,91 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: nejsou

Vzdálenost od Slunce: 0,723 AU = 108,2 milionu km

Rotace kolem své osy: 243 dnů

Doba oběhu kolem Slunce: 225 dnů

Atmosféra: oxid uhličitý, dusík

Vůbec první planetou, která se tváří v tvář setkala s lidským výtvorem, byla těžkými oblaky zahalená Venuše.

V květnu roku 1961 kolem ní proletěla sovětská sonda Veněra 1. Aparát o planetě příliš informací nepřinesl, protože se přehřály obvody zajišťující spojení se Zemí.

Mariner 2, který k Venuši doletěl v prosinci 1962, byl úspěšnější. Do té doby byla řada lidí přesvědčena, že Venuše je podobná Zemi. Mariner 2 tyto představy převrátil na hlavu.

Ukázalo se, že teplota na jejím povrchu je velice vysoká, vždyť se pohybuje okolo 400 stupňů Celsia, a vysokých hodnot dosahuje i atmosférický tlak.

Přístroje také nenašly žádné stopy existence kyslíku v atmosféře, ani magnetického pole, jaké má Země. V roce 1967 došlo k další historické události. Sonda Veněra 4 se stala prvním lidským výtvorem, který pronikl do atmosféry jiného tělesa.

Během hodiny a půl dlouhého klesání sonda zjistila, že více než 90 procent plynného obalu druhé planety tvoří oxid uhličitý a sedm procent pak připadá na dusík.

Jedním z triumfů sovětské vědy pak byla Veněra 7, která v roce 1970 na povrchu Venuše dokonce přistála. Důležitým objevitelem povrchu Venuše byla americká družice Magellan, která zmapovala téměř celý její povrch.

Evropská sonda Venus Express pak přinesla zajímavé poznatky o atmosféře Venuše. Jedním z posledních bylo zjištění, že vítr na planetě se v posledních šesti letech výrazně zrychlil, a že se zde nachází i ozónová vrstva.

O rudé planetě víme nejvíce
O rudé planetě víme nejvíce

Planeta: Mars

Střední průměr: 6 780 km

Hmotnost: 0,107 násobek hmotnosti Země (0,642E+21 tun)

Gravitace: 0,377 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: 2 – Deimos a Phobos

Střední vzdálenost od Slunce: 1,524 AU = 227,94 milionu km

Rotace kolem své osy: 24,62 hodiny

Doba oběhu kolem Slunce: 686,98 dne

Atmosféra: Oxid uhličitý, dusík

Mars vědce vždy lákal, a proto o něm máme nejvíce poznatků. Zatímco Rusům mise k Venuši zpravidla vycházely, s Marsem mají smůlu. Američanům se v tomto ohledu vede podstatně lépe.

První snímky rudé planety přinesla sonda Mariner 4 v roce 1965. Skutečně úspěšným projektem výzkumu Marsu byl program Viking, který zahrnoval dvě sondy, které ze Země odstartovaly v roce 1975. Obě přinesly tisíce snímků, kromě toho zkoumaly možnost života na Marsu.

Známky o něm nenašly, leč nepřinesla ani důkazy, že by byl Mars v celé své historii pustý. V roce 1997 na povrchu planety přistála americká sonda Mars Pathfinder, která dopravila na Mars vozítko Sojourner.

Mise přinesla možné důkazy toho, že na Marsu kdysi tekla voda.

Tyto předpoklady potvrdilo i vozítko Opportunity, které se svým dvojčetem Spiritem přistálo na Marsu v roce 2004. Je to neuvěřitelné, ale Opportunity pracuje dodnes. Americká sonda Phoenix dorazila k Marsu v roce 2008. I ona našla stopy vody, ovšem kromě toho odhalila přítomnost perchlorových solí, které jsou silně jedovaté.

To podle vědců značně snižuje šanci narazit na Marsu na stopy života. A konečně v roce 2012 si dostaveníčko s Marsem dalo nejsložitější zařízení, které kdy lidstvo vyslalo do kosmu.

Rover Curiosity našel omleté oblázky, další indicii faktu, že marsovský povrch byl kdysi protkán řekami. V roce 2020 by měl v rámci evropsko-ruského programu ExoMars přistát další rover.

Král sluneční soustavy

Planeta: Jupiter

Střední průměr: 142 984 km

Hmotnost: 318 násobek hmotnosti Země (1896,6E+21 tun)

Gravitace: 2,53 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: 69 – např. Adrastea, Ananke, Callisto, Carme, Europa, Ganymedes, Himalia, Io, Leda, Lysithea, Metis, Pasiphae, Sinope, Thebe

Střední vzdálenost od Slunce: 5,203 AU = 778,4 milionu km

Rotace kolem své osy: 9 hodin 51 minut

Doba oběhu kolem Slunce: 4332,589 dne (11,86 roku )

Atmosféra: vodík, helium

Král sluneční soustavy Jupiter je od nás už pěkně daleko, tudíž dlouhou dobu byl jeho výzkum odkázán na pozorování ze Země. Až v roce 1973 pořídily několik snímků planety sondy Pioneer 10 a 11, mířící ven ze sluneční soustavy do hlubin vesmíru.

O šest let později dorazily k Jupiteru sondy Voyager, které objevily Jupiterovy prstence. Jediným aparátem, který se zaměřil na výzkum Jupitera a jeho okolí, byl americký Galileo.

Ten ke gigantovi mezi planetami dorazil koncem roku 1995 a následujících osm let pilně na Zemi posílal zajímavé informace. Od svého příletu k Jupiteru pořídil Galileo přes 14 000 fotografií jeho i místní početné měsíční rodiny.

Mimo jiné zachytil střet Jupiteru s kometou a naznačil existenci slaných oceánů na třech jeho měsících. Během svého téměř čtrnáctiletého putování vesmírem vyslal na Zemi na 30 gigabytů informací a urazil asi 4,632 miliardy kilometrů.

Další údaje o Jupiteru by měla přinést sonda Juno, která se u planety již zabydlela.

Krasavec s prstenci

Planeta: Saturn

Střední průměr: 116.464 km

Hmotnost: 95,2 násobek hmotnosti Země (568,46E+21 tun)

Gravitace: 1,14 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: 62 (Titan, Enceladus, Mimas, Iapetus…)

Prstence: mají průměr 270 000 km, jsou však jen několik stovek metrů silné

Střední vzdálenost od Slunce: 9,539 AU = 1,427 miliardy km

Rotace kolem své osy: 10,656 hodiny

Doba oběhu kolem Slunce: 10.759 dnů (29,457 roku)

Atmosféra: vodík, helium

Ještě začátkem 17. století si Galileo Galilei myslel, že Saturn tvoří dvě tělesa.

O 50 let později nizozemský astronom Christiaan Huygens zjistil, že žádné druhé těleso neexistuje, jen Saturn má zvláštní ozdobu v podobě prstenců. První sondou, která prolétla okolím Saturnu, byl v roce 1979 Pioneer 11. Dalšími průzkumníky Saturnu byly sondy Voyager 1 a Voyager 2, které snímkovaly Saturn v letech 1980 a 1981. Mimo jiné zjistily, že teplota v horních vrstvách atmosféry činí -200 °C zatímco v nižších bylo o 70 °C tepleji. Nejdůležitějším dosavadním průzkumníkem Saturnu byla dvojsonda Cassini-Huygens.

Ta se na orbitu planety dostala v roce 2004. Aparát Huygens se později odpojil a přistál na Saturnově měsíci Titanu, kde pořídil řadu zajímavých fotografií.

Svou misi Cassini ukončila letos v září. Na Titanu byla zjištěna existence bílého pohoří, jehož barva je s největší pravděpodobností způsobena metanem, který se zde vyskytuje i ve formě srážek. Na tom samém měsíci byly zaregistrovány i duny.

Sonda Cassini rovněž potvrdila, že Saturnův měsíc Enceladus by za jistých podmínek mohl být vhodný pro vznik primitivních forem života.

Vyslala snímky dosud neznámého prstence Saturnu, spočítala, že na Saturnu trvá den 10 hodin a 47 minut a objevila zde dvě nové oběžnice.

Vzdálený ledový svět

Planeta: Uran

Střední průměr: 50.724 km

Hmotnost: 14,5 násobek hmotnosti Země (86,83E+21 tun)

Gravitace: 0,9 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: 27 (Miranda, Ariel, Umbriel, Titania…)

Prstence: Uran má systém úzkých málo zřetelných prstenců

Střední vzdálenost od Slunce: 178 AU = 2,869 miliardy km

Rotace kolem své osy: 17,24 hodiny

Doba oběhu kolem Slunce: 30.685 dnů (84,011 roku)

Atmosféra: vodík, helium

Poslední dvě planety sluneční soustavy, tzv. ledoví obři, jsou od Země tak vzdáleni, že žádná specializovaná sonda k nim zatím nedoletěla.

Jediným strojem, který zkoumal blíže Uran byl Voyager 2, který kolem planety proletěl v roce 1986. Voyager 2 objevil deset nových měsíců Uranu a rovněž zdokumentoval jeho prstence.

Zjistil také, že planeta se pohybuje zvláštním stylem, jako by se valila kupředu. Osa její rotace je totiž položena do roviny oběhu. Zajímavý objev byl učiněn i při pozorování ze Země.

V roce 2006 bylo zjištěno, že jeden z Uranových prstenců má nebesky modrou barvu.

Tajemná planeta na konci soustavy

Planeta: Neptun

Střední průměr: 49.284 km

Hmotnost: 17,2 násobek hmotnosti Země (102,43E+21 tun)

Gravitace: 1,14 násobek gravitace na Zemi

Známé měsíce: 14

Prstence: Neptunovy prstence jsou úzké, nezřetelné

Střední vzdálenost od Slunce: 30,054 AU = 4,496 miliardy km

Rotace kolem své osy: 16,11 hodiny

Doba oběhu kolem Slunce: 60.190 dnů (164,79 roku)

Atmosféra: vodík, helium

Co se týče výzkumu, je na tom Neptun podobně jako Uran. I jej blíže zkoumal pouze Voyager 2 a to v roce 1989. Voyager objevil 6 nových měsíců, potvrdil existenci místního magnetického pole či prstenců. Rovněž se jí podařilo nafotit polární záři v oblasti pólů.

Fascinující je i modrozelená barva planety. Největší z Neptunových měsíců je Triton. Astronomové ho spatřili již krátce po objevu Neptuna.

Teplota je na Tritonu nejnižší ze všech dosud zkoumaných těles sluneční soustavy, když činí pouhých minus 235 stupňů Celsia.

Foto: ESA, NASA, wikipedie
Související články
Věda a technika
Tullundský muž: Nejslavnější mumie z bažin
V dánském údolí Bjældskovdalu leží Tollundský močál. V roce 1938 je tu při těžbě rašeliny objeveno tělo asi třicetileté pravěké ženy. Bohužel těžbou značně poničené. O 12 let později těží ve stejném močále rašelinu Viggo a Emil Højgaardovi. A 6. května 1950 se to stane. Jsou zhruba v hloubce 2,5 metru, když si všimnou ruky […]
Věda a technika
Co signalizuje brnění nohou?
Jedná se o poměrně časté obtíže, které v mnoha případech mívají banální příčinu. Zároveň ale mohou signalizovat chorobné stavy, které by člověk rozhodně neměl podceňovat. Brnění či mravenčení končetin čas od času potká každého. Dlouhé sezení způsobuje velký útlak nervů a obvykle odezní, jakmile změníte polohu a začnete se hýbat. Tento pocit lze popsat jako […]
Věda a technika
Co diktuje móda pro procházky měsíčním prachem?
Módní kritici by z nich asi u vytržení nebyli. Ani modelky na předváděcích molech by v nich asi neudělaly bůhvíjaký dojem. Přesto se jedná o jedny z nejúžasnějších druhů oblečení, které pod rukama krejčích vznikly. I když ani ne tak krejčích – hlavní slovo v tomto ohledu mají technologové. Vesmír pro člověka není přívětivým místem. […]
Věda a technika
Který pták létá nejrychleji?
Když někdy někam hodně spěcháme, přáli bychom si umět létat jako ptáci! Pomohlo by nám to? Dostali bychom se na určené místo rychleji než třeba autem? Za nejrychlejšího ptáka a zároveň vůbec nejrychlejšího živočicha na Zemi je považován sokol stěhovaný. Ten při střemhlavém letu dokáže vyvinout rychlost až 389 km/h (podle naměřeného rekordu)! Na paty […]
reklama
zajímavosti
Jedlé kaštany: Vitaminová bomba, která navíc i chutná
Kaštanovník setý, nazývaný též kaštanovník jedlý nebo lidově jedlý kaštan, se pěstuje zejména v jižní Evropě. V dobách minulých byly jedlé kaštany využívány i jako platidlo. Staří Římané sázeli kaštany v průběhu tažení po Evropě a jak praví dějiny, kupříkladu řeckým vojákům jejich zásoby zachraňovaly dokonce i život. Oblíbená pochoutka Jeho plody jsou pochoutkou známou […]
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
Podléhá mu 50 legií určených ke službě všem bohatým hamižníkům. Jen připomeňme, že jedna legie čítá zhruba 5000 jedinců. Alespoň takto o údajném démonovi Mamonovi mluví svatý Lukáš (?–84), kterému je připisováno stejnojmenné evangelium tvořící třetí knihu Nového zákona.   V duchu rčení „hamty hamty, ať mám víc než tamty,“ se dočká personifikace i hebrejský […]
Jak se klubal na svět šicí stroj? V pachu spáleniny i balících peněz
„Vypadněte!“ zařve naposled majitel tkalcovské dílny. Marně. Pak zvedne pistoli s křesadlovým zámkem – a vystřelí na jednoho z mužů. Rozlícený dav zastaví. Na pomoc textilním továrnám bude muset vyrazit i armáda. Za vším přitom stojí dnes tak běžná věc: šicí stroj!   Do konečné podoby vynálezu, který zjednoduší život mnoha hospodyním a shodí ceny […]
Bylo dřív vejce, nebo slepice? A může pštros dýchat, když strčí hlavu do písku?
Přinášíme vám pelmel zajímavostí pro dnešní den! Proč nás svědí tělo? Svědění mohou způsobit různé kožní problémy, alergie, reakce na okolí nebo kořeněná jídla, nevyspání, psychické problémy, onemocnění ledvin, hormonální výkyvy, nedostatek vitamínů, kousnutí od komára a spousta dalšího. Příčin, které způsobují svědění pokožky, je mnoho. Někdy může svědění značit závažnější problémy, jindy naprosto banální. […]
reklama
zajímavosti
Co všechno dokážou rostliny? Jsou chytřejší, než jsme si mysleli!
Výzkum rostlin v poslední době přináší neuvěřitelná zjištění. Rostliny mají paměť, využívají množství smyslů, a ve vnímání svého okolí člověka dokonce i předčí. Rostliny jsou už dlouho fascinujícím předmětem výzkumu. Vědci zjistili, že toho za určitých okolností dokážou opravdu hodně. Vnímají své viditelné okolí, zvládnou rozlišovat mezi červenou a modrou barvou, vnímají vůně a reagují […]
Lidská populace v číslech
Před 400 000 až 250 000 lety vznikl tzv. moderní člověk Homo sapiens (člověk moudrý). V té době ještě existovaly, byť vzácně, i další druhy rodu Homo, a to Homo erectus (člověk vzpřímený) a Homo neanderthalensis (člověk neandertálský). Historicky žilo na světě přes 100 miliard příslušníků druhu Homo sapiens. Na 5000 až 10 000 jedinců zdecimovala lidský druh erupce […]
Vynikající lovci i mistři v plavání. Co všechno umějí tučňáci?
Patří mezi nejznámější tvory, které můžeme najít v chladných a ledových částech naší planety. Přesto první mořeplavci, kteří tučňáky zpozorovali, nejprve vůbec nemohli přijít na to, o jaké zvíře se jedná. Někteří je měli za opeřené ryby, jiní za nelétavé husy. A není se čemu divit, tučňák opravdu nevypadá jako ostatní ptáci a ani se tak […]
Psi a kočky: Z užitečných pomocníků domácími mazlíčky
K některým domestikovaným druhům zvířat mají lidé jiný vztah než k ostatním. Týká se to především psů a koček, které má dnes řada lidí doma pro potěchu, už neplní původní funkci, kvůli které k jejich domestikaci došlo. Lidé k nim nyní mají úplně jiný vztah než k ostatním domestikovaným zvířatům, dalo by se říci, že se k nim chovají spíše jako […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz