Globálně nejznámější vědec přelomu 20. a 21. století? Bezesporu Stephen Hawking. Snad existovali i významnější badatelé než tento britský fyzik, ale z Hawkinga se stala doslova vědecká celebrita. Kromě jeho nesporné geniality si jej média všímala i kvůli jeho nemoci.

Zatímco tělo Stephena Hawkinga bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze totálně ochrnuté a neschopné řeči, vědcův mozek pracoval na plné obrátky. On sám jednou dokonce prohlásil, že jeho nemoc „byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal.

Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem“.

Černé díry a teorie všeho

Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabýval se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.

V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici.

„Je to jako zeměkoule,“ prohlásil, „ta je také konečná, a přitom na konec nedojdete.“ Hawkinga proslavila především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes 10 milionů výtisků.

Zvláštní, ale geniální

Hawking pochází z Oxfordu. Při studiu matematiky na Oxfordské a později Cambridgeské univerzitě prý přes nesporné nadání nepůsobil jako nějaký podivínský génius. Mejdanům se rozhodně nevyhýbal a také sportoval, mimo jiné dělal kormidelníka místní osmiveslici.

Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Hawkingovi se však i na pojízdném křesle podařilo dostudovat, založit rodinu a pokračovat ve vědecké práci.

Svůj skutečný hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale i nadále dokázal mluvit díky počítačovému systému, který převáděl do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

Počítač mu ale nesloužil jen k řeči – s jeho pomocí se mohl připojit k internetu a dálkový ovladač mu například umožňoval rozsvěcet světla, dívat se na televizi nebo otevřít dveře doma či v kanceláři.

Kvarteto rizik

Asi každý už četl knihu nebo viděl film, kde hlavním tématem je boj strojů proti lidem. V současném reálném světě se něco takového zdá nepředstavitelného, ovšem podle Hawkinga k tomu klidně může dojít.

Ale pozor, nejen Stephen Hawking se tímto problémem zaobíral. Na univerzitě v Cambridgi před časem otevřeli ústav, který se zabývá výzkumem rizik, spojených se čtyřmi údajně největšími hrozbami pro lidstvo:

umělou inteligencí, změnami klimatu, jadernou válkou a biotechnologiemi.

Středisko nese hrozivý název Centrum pro studium existenciálního rizika (CSER) a působí v něm kromě filozofů i IT specialisté či inženýři, například Jann Tallinn, jeden ze zakladatelů společnosti Skype.

Opatrnost je na místě

Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. Lidstvo tak vstoupí do zcela nepoznané sféry. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ varuje fyzik.

Stroje s nadlidskou inteligencí by svůj intelekt mohly nadále cíleně vylepšovat. V takové chvíli, jak tvrdí Hawking, by člověk ztratil kontrolu nad světem.

S tím souhlasí i profesor filozofie Huw Price, který působí na Cambridgeské univerzitě: „V případě umělé inteligence může být otevřena Pandořina skříňka se všemi neodhadnutelnými důsledky.“ Například takovými, že člověk přestane být dominantním druhem. Dějiny přitom jasně ukazují, jak takové druhy dopadají…

Radikální změna

„Umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí,“ neviděl Hawking budoucnost příliš vesele. Podle něj je zásadní otázkou, zda je vůbec umělá inteligence ovladatelná.

Jeho myšlenky přitom souzní s idejemi akademiků působících na CSER. „Může nastat okamžik, kdy inteligence přestane být limitovaná biologickými faktory,“ upozorňuje jeden z nich, australský filozof Huw Price.

Zatím tomu tak není, ale že se tomuto problému začínají věnovat velké vědecké kapacity, již o něčem svědčí…

Kulturní šok

Kromě toho, že se moderní technologie mohou splašit, Hawking varoval i před případným kontaktem mezi lidskou rasou a mimozemskou civilizací.

Lidstvo by podle něj mohlo zažít podobný kulturní šok, jako zažívaly domorodé kmeny při setkání s evropskými civilizacemi. Takový kulturní šok pak méně vyspělou kulturu dovede k zániku.

Hawking byl nicméně přesvědčen, že lidstvo ve vesmíru není samo. Život v kosmu by podle něj měl existovat, zpravidla však jen na té nejprimitivnější úrovni mikroorganismů. Ovšem i takový jednobuněčný organismus může být nebezpečný.

Pokud by se totiž dostal na naši planetu, mohl by ji zamořit neznámými infekcemi, proti kterým není obrana.

Jak budou vypadat?

Případnou vyspělou mimozemskou civilizaci si Hawking představoval spíše jako kočovníky a nomády. Ti podle něj cestují od planety k planetě a využívají zde nerostné bohatství.

„Předpokládám, že chtějí ovládnout a kolonizovat jakékoli planety ve svém dosahu,“ podotýká vědec. Proč jsme ale dosud na žádné stopy mimozemského života nenarazili? Podle Hawkinga jsou možná dvě vysvětlení.

To první předpokládá, že inteligentní život, schopný vyslat do vesmíru signály o své existenci, zároveň dosáhne stupně, kdy dokáže vyrábět strašlivé zbraně. Těmi se následně zničí dřív, než je schopný navázat kontakt s jiným inteligentním životem.

Ještě pravděpodobnější je podle něj ale druhá možnost – zatímco život by se podle něj mohl ve vesmíru tu a tam objevit, inteligence je mnohem vzácnější.

Dokud trvá život, je i naděje!

Jedním z Hawkingových posledních projektů bylo pátrání po možnostech mezihvězdných letů a upozorňování na nebezpečí robotických zbraní, mimo jiné i dronů. Jeho dny se naplnily 14. března 2018 v Cambridgi, v den, kdy by Einstein oslavil 139. narozeniny.

Podle jeho dcery Lucy jej při životě držela nezměrná vůle a touha po novým objevech. Někdy podobná slova vyznívají jako fráze, ale v Hawkingově případě byla pravdivá. Byť euthanasii z principu neodmítal, sám o ní neuvažoval.

Podle jeho názoru by člověk měl mít právo ukončit svůj život, když chce, ale zároveň tvrdil, že sebevražda je velký omyl. „Jakkoli špatný se může život zdát, vždy existuje něco, co můžete dělat a uspět v tom. Dokud trvá život, je i naděje,“ prohlásil Stephen Hawking.