V čerstvém vydání deníku Národní listy ze dne 13. ledna 1929 najde pozorný čtenář zmínku o tom, že se pražští hasiči během minulé noci potýkali s rekordními 14 požáry. Hoří byt i část továrny na nábytek v Břevnově.

K nejhoršímu požáru ale dochází až nad ránem, v 5.04 hodin. Střecha porodnice v Podolí na vltavském nábřeží se ocitá v jednom plameni. Na místo jsou povoláni hasiči z několika pražských stanic.

Jako první přijíždějí z ústředí v Sokolské ulici (v této budově se nachází centrála Hasičského záchranného sboru i dnes). Okamžitě začnou stříkačkami kropit půdní prostory.

Minimální následky

S pomocí dalších hasičských jednotek se jim daří požár zdolat za pouhé dvě hodiny, a to přesto, že vrchní požární rada Oldřich Uher je tehdy nemocný a nemůže se zásahu účastnit.  Díky rychlému zásahu jsou následky ohně minimální.

Sanatorium je tehdy plné pacientek, takže jde v první řadě o to, aby se nikomu nic nestalo a nevznikla panika. Naštěstí budoucí maminky požár vzniklý závadou na komíně přežijí bez jediného škrábnutí.

Zajímavost

I když už v roce 1929 existuje v Praze rozsáhlá síť hydrantů, hasičům v některých případech stejně nepomůže.

Když se chystají hasit budovy ČKD, které vzplanou jen o čtyři dny později, 17. ledna 1929, hydranty vykazují velmi malý tlak vody a vodárny ho nedokážou zvýšit. Proto požárníkům nezbude, než vodu čerpat ručně. Výsledkem jsou obrovské materiální škody.