V románech a filmech se velice často objevuje právo první noci. Hodně se hovoří o tom, jestli opravdu existovalo, nebo jde jenom o smyšlenku. Jak to ve skutečnosti bylo?

V literatuře i filmových zpracováních různých historických příběhů se sice vyskytuje obyčej, podle kterého měl středověký feudál právo strávit první noc po svatbě s novomanželkou kteréhokoli ze svých poddaných, ale nevyskytují se žádné důkazy, že by k tomu v Evropě opravdu masově docházelo.

Zvyk Libyjců

Řecký historik Herodotos (asi 484–430/420 př. n. l.) ale podobné chování přisuzuje starověkým obyvatelům dnešní Libye.

Další zmínku o takových praktikách najdeme ve spise francouzského právníka Jeana Papona (1505/1507–1590) z roku 1556.

Část věna výměnou za klid

Ve Francii bylo časté, že nevěsta předala díl ze svého věna feudálovi, který vládl na jejím domovském panství. Údajně se tak vykupovala z práva první noci. Není vyloučeno, že odsud pochází tradice „výkupného za nevěstu“, známá i u nás.

V Katalánsku měl v 15. století podobný zvyk jenom symbolickou podobu, když si oblečený pán lehl na novomanželku. Přesto se tyto praktiky tehdy staly jedním z impulzů rolnického povstání…