Zdravotní problémy významně ovlivnily kariéru jednoho z nejgeniálnějších skladatelů klasické hudby. Prameny jeho vlasů nyní umožnily vědcům zkoumat jejich příčiny. A dokonce vedly k odhalení rodinného tajemství.
Ludwig van Beethoven zemřel dne 26. března 1827. O den později objevili jeho dva společníci v tajné přihrádce jeho psacího stolu několik dokumentů, včetně dnes již známého Heiligenstadského testamentu, napsaného v roce 1802 a adresovaného jeho bratrům.
V něm slavný skladatel přiznal, že trpěl progresivní ztrátou sluchu a jen ctnost a jeho umění mu bránily v tom, aby si vzal život. Nemohl však opustit svět, jak píše: „než jsem stvořil všechna díla, která jsem měl nutkání složit.“
Hluchota, zažívací problémy i onemocnění jater
Německý skladatel trpěl závažnou formou tinnitu (ušního šelestu), který se u něj začal projevovat už ve 28 letech a postupně se zhoršoval, až v roce 1816 ohluchl úplně.
Dále trpěl gastrointestinálními problémy, které se u něj projevovaly bolestivými kolikami a dlouho trvajícími průjmy.
V létě roku 1821 začal Beethoven vykazovat příznaky onemocnění jater, došlo u něj ke dvěma záchvatům žloutenky, aby vše vyvrcholilo jeho smrtí, způsobenou pravděpodobně cirhózou jater. Svědectví o tom, kolik alkoholu skladatel pravidelně konzumoval se liší.
Litr vína k obědu
V nejnovější analýze podrobili vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku zkoumání několika pramenů vlasů, které měly náležet Beethovenovi. Díky tomu mohli vědci vyvrátit spekulace o tom, že skladatel zemřel na otravu olovem.
Pramen, na jehož základě tato domněnka vznikla totiž patřil ženě. Ostatních pět vzorků náleželo skladateli, jeden z nich dokonce sám předal klavíristovi Antonu Halmovi v dubnu 1826 se slovy, že se jedná o jeho vlasy.
„Nebyli jsme schopni najít definitivní příčinu Beethovenovy hluchoty nebo gastrointestinálních problémů,“ říká spoluautor studie Johannes Krause, profesor na Institutu Maxe Plancka.
Střežené rodinné tajemství
Z výzkumu vyplývá, že za smrtí skladatele v jeho pouhých 56 letech mohla stát kombinace náchylnosti k onemocnění jater, infekce hepatitidou B a nadměrná konzumace alkoholu.
Konzumace velkého množství alkoholu po dostatečně dlouhou dobu mohla spolu s geneticky rizikovými faktory představovat jedno z možných vysvětlení Beethovenovy cirhózy,“ potvrdil hlavní autor studie Tristan Begg, Ph.D. student na univerzitě v Cambridge.
Analýza vlasů však vedla ještě k dalšímu odhalení. Po stanovení Beethovenova genetického profilu jej vědci porovnali s DNA jeho žijících příbuzných v Belgii. K úplně shodě pro chromozom Y ale nedošlo.
To naznačuje, že se v rodinné historii musel vyskytnout mimomanželský poměr v linii ze strany Beethovenova otce, který vyústil v nemanželské dítě.