Hrozba, která by mohla mít nevratný dopad na pozemský život, nepřichází jako alarmující apokalypsa. Přichází tak nenápadně, že si lidé říkají „Ono nebude tak zle.“ Jenže mohlo by být.

Permafrost, poněkud nepřesně označovaný jako trvale zmrzlá půda, tvoří téměř dvacet procent zemského povrchu. A to téměř výhradně na severní polokouli, především na Sibiři, na Aljašce a v Grónsku.

Tvoří ho svrchní, aktivní vrstva, která během letních měsíců rozmrzá, a pod ní ležící vrstva stabilní, která nerozmrzá a může být silná i několik stovek metrů.

Půda se bortí

Nyní však začala rozmrzat i vrstva stabilní. Lesy se bortí, dochází k sesuvům, v zemi se objevují trhliny. „Soustavné odtávání permafrostu pozorujeme již od roku 1980,“ říká americký geofyzik Dr. Vladimir Romanovsky.

To se však podle klimatologů může stát jedním z nejnebezpečnějších důsledků globálního oteplování. Permafrost totiž zadržuje obrovské množství skleníkových plynů, které se hromadí od poslední doby ledové.

Zejména metanu, který je 20krát silnější než oxid uhličitý. Na Sibiři za posledních 40 let vzrostla teplota o 4°C a produkce metanu probublávajícího z rašelinných jezer se zvýšila o plných 58%. Podobné závěry ukazují i měření z Aljašky a Švédska.

Metan tryská i z moře

Nedávno vědci objevili rozsáhlé úniky i z vod Severního ledového oceánu, kde permafrost „drží“ jako velká poklice milióny tun metanu.

Podle Igora Semiletova z Ruské akademie věd se sice úniky metanu objevovaly i dříve, nikdy však v tak obrovském rozsahu.

„Dříve šlo o plochy několika metrů, nyní jsme objevili nepřetržitý gigantický únik o průměru jednoho kilometru.“ Navíc je koncentrace unikajícího plynu 100krát vyšší, než při předcházejících měřeních.

Zanikne život?

Pokud lidstvo nenajde řešení, dojde ke kritickému bodu zlomu. „Tehdy už nebudeme mít žádné brzdy, které bychom mohli použít. Jakmile totiž permafrost roztaje, už ho nezmrazíte.“ Tvrdí anglický klimatolog David Viner.

V nejhorším z možných scénářů by to mohlo znamenat celkový zánik života, jak ho známe. Oceány se zahřejí, změní se jejich složení, což rozvrátí choulostivé mořské ekosystémy. Dojde k epidemiím nemocí, které zatím klima drží na uzdě.

Dojde k masivní migraci lidí i zvířat. A teplota bude dál stoupat. Se všemi důsledky.