Čas nelze zachytit žádným ze smyslů, přesto tu je, ať děláme cokoli, a řídí naše tělo. To tak moc dobře ví, kdy je nejlepší čas jít spát nebo kdy se najíst.
Co když tyto hodiny násilně posuneme? Co se stane s našimi biorytmy, když se přeneseme letecky do Tokia? Nebo když místo do postele zamíříme na noční šichtu?
Práce na směny má pro člověka řadu negativních důsledků. V krátkodobém měřítku se při ní setkáváme s obdobnými symptomy jako u pásmové nemoci, mezi jejíž příznaky patří únava, nespavost, podrážděnost, bolesti hlavy, ztráta koncentrace nebo chuti k jídlu. U někoho dříve či později odezní, jiný musí vyhledat pomoc lékaře.
Mohou za to rozhozené biorytmy. Nespavost po pár nočních není nic příjemného, ale v dlouhodobém měřítku je to ještě horší.
„Existuje řada důkazů, že práce na směny má souvislost s velkým počtem zdravotních problémů, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo nadváha,“ uvádí dr.
Frank A. J. L. Scheer, neurolog z Harvardovy lékařské školy (Harvard Medical School) v Bostonu. Tím však výčet nekončí. Je spojena i s žaludečními potížemi, vředy a depresemi.
Svět je rozdělen na 25 časových pásem. Cestování mezi nimi může u někoho způsobit zdravotní potíže. Ti, kdo letí poprvé, se většinou strachují, že se s nimi letadlo zřítí. To je však velice málo pravděpodobné. Mnohem více by je měla strašit pásmová nemoc (tzv.
jet lag), která se sice nevyskytuje u každého, ale přesto se jedná o jev statisticky pravděpodobnější. Způsobuje ji rychlé překonání více než tří časových pásem.
Jedná se o relativně nový pojem, neboť dokud se lidé přemisťovali málo a pomalu, nic podobného nehrozilo. Na scéně se objevila až s rozmachem dopravy v minulém století.
Při letech na východ nebo západ dochází k narušení biorytmů. Změna časového pásma má vliv na tzv. cirkadiánní rytmus – biologické hodiny našeho těla řídící uvolňování příslušných hormonů, které ovlivňují náladu, hlad a touhu po spánku v závislosti na fázi dne.
Když je tento rytmus vykolejen z rovnováhy, vede to k celé řadě negativních důsledků. Lety na západ jsou příznivější. Adaptibilita na nový čas je totiž snadnější, protože si de facto prodloužíme den a večer jdeme spát pořádně unavení.
S lety na opačnou stranu je to horší. Večer nastane dříve, než tělo očekává – není na spaní připraveno. A pásmová nemoc je tu!
