Skip to content

Pozor, kouše!

Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) byla pro botaniku poprvé sbírána v roce 1801 a popsána byla v roce 1806. Jedná se o velmi atraktivní a vyhledávanou rostlinu.

Láčkovice australská je jediný zástupce čeledi láčkovicovité z řádu šťavelotvaré vyšších dvouděložných rostlin. Řadí se mezi masožravé rostliny. Foto: Denis Barthel / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Masožravá rostlina je jediným zástupcem z čeledi láčkovicovité (Cephalotaceae). Mezi přednosti této rostliny se kromě malého vzrůstu a nenáročného pěstování řadí i to, že její hlavní složku potravy tvoří mravenci.

Kdo byl jejím objevitelem?

Láčkovici měl v roce 1792 objevit francouzský botanik Jacques-Julien Houtou de Labillardiére (1755-1834). Ve svých záznamech popisoval, že při námořní výpravě obeplouval jihozápadní australské pobřeží a údajně vystoupil na pevnině v zátoce Esperance Bay, ale láčkovice se ve východním směru nevyskytuje dále než po zátoku Two People Bay, která je 320 km vzdálená.

Jak k objevu došlo, není zřejmé. Jediné, co se ví zcela jistě je, že láčkovice byla popsána roku 1806.

Láčkovice australská je vytrvalá drobná bylina o průměru listové růžice maximálně 10 cm. Foto: Tangopaso / Creative Commons / Self-published work

Kde se jí daří?

Vytrvalá rostlina menšího vzrůstu, jak už její název naznačuje, je endemitem Západní Austrálie. Zde v koloniích osidluje pobřežní pás dlouhý 400 km a široky 50 km. K vidění je zejména v oblasti města Albany, proto si vysloužila přezdívku „albánská láčkovka“. Australské prostředí jí zajišťuje podmínky potřebné k životu – dostatek vlhkosti získávané z mlhy nebo rosy a potřebnou teplotu mezi 17 a 25 stupni Celsia, vyšší teploty by rostlina nesnášela moc dobře.

Láčkovice upřednostňuje zejména chladnější teploty, nemá ráda přímé sluneční paprsky, proto jí vyhovuje spíše polostín. Rostlině se daří ve vláknité rašelině nebo také v rašelině smíchané s pískem. Roste v trsech na trvale zamokřených místech, např.

v sladkovodních mokřinách, zatopených příkopech či v jiných místech, která jí poskytnou dostatečnou vlhkost. V zimních měsících láčkovice omezuje svůj růst a vytváří takové typy listů, které nejsou masožravé.

V přírodě tvoří často kolonie a nezřídka roste pospolu s dalšími masožravými rostlinami – rosnatkami. Foto: Llez / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Není list jako list

V podzemí má rostlina krátký oddenek společně s nevelkým systémem kořenů. Na povrch pak vyrůstají krátké lodyhy, jež jsou zakončeny růžicí listů. Ze svých listových růžic, dosahujících průměru kolem 10 cm a vyrůstajících z rozvětveného oddenku, vytváří početné kolonie.

Její listy se v závislosti na daném ročním období dělí na dva typy – jedním z nich jsou řapíkaté typy s kopinatými listy s asimilační funkcí (proces látkové přeměny), které rostou během nepříznivých podmínek, tedy v období kratších dnů a nižších teplot.

Druhým typem listů, jsou láčky vakovitého tvaru, které jsou zpravidla dlouhé 5 cm.

Nad láčkou je nepohyblivé víčko s průsvitnými okénky, která slouží k dezorientaci hmyzu. Kořist je lákána nektarem, vylučovaným na vnitřním okraji obústí. Foto: AfroBrazilian / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0

Zelený dravec

Rostlina není velikého vzrůstu – dorůstá maximálně do výšky kolem 20 až 30 cm. Její pasti, do kterých lapá potravu, se tvoří nejčastěji mezi jarem a podzimem. Na rostlině vyrůstá mnoho bílých šestičetných květů, jež jsou cizosprašné (množí se pohlavně).

Potravu rostlina naláká na nektar na vnitřní straně svých listů, živočich omámen sladkou tekutinou neprohlédne past a sklouzne přímo do hrdla láčkovice. Ve spodní části láčky je tekutina obsahující trávicí enzymy a mikroorganismy, které tělo kořisti zcela rozloží.

Foto: Úvodní foto: Masterichoo / Creative Commons / Self-published work, Foto 1, 2, 3 a 4 - commons.wikimedia
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Světla ve Phoenixu: našli nás konečně návštěvníci z kosmu?
enigmaplus.cz

Světla ve Phoenixu: našli nás...

Z mnoha případů pozorování neidentifikovatelných...
Řítí se zpěvačka z bláta do louže?
nasehvezdy.cz

Řítí se zpěvačka z bláta...

Jsou spolu teprve chvilku,...
Málem jsme skončili na ulici
skutecnepribehy.cz

Málem jsme skončili na ulici

Nežili jsme si nijak zle,...
Co vydržíme aneb Jak dlouho může lidské tělo fungovat v extrémních podmínkách?
epochalnisvet.cz

Co vydržíme aneb Jak dlouho může...

Lidské tělo se dokáže přizpůsobit takřka...
Nízkokalorické hotovky Slim Pasta na váš stůl
iluxus.cz

Nízkokalorické hotovky Slim...

Rychlá, opravdu chutná a naservírovaná za 90...
VŠCHT vstoupila do světa horolezců. Na světě je nový standard pro jištění i první akreditovaná laboratoř
21stoleti.cz

VŠCHT vstoupila do světa horolezců....

Technopark Kralupy Vysoké školy...
Oblíbená velikost XXL
rezidenceonline.cz

Oblíbená velikost XXL

Minimum spár, dojem jednolité plochy,...
Švestkové kynuté knedlíky
tisicereceptu.cz

Švestkové kynuté knedlíky

Knedlíky také můžete vařit na plátně nebo...
Japonsko, Sicílie i Korea: 3x podivuhodné sochy, které pláčou
enigmaplus.cz

Japonsko, Sicílie i Korea: 3x...

Řádové sestry z kláštera Yuzawadai ležícího...
Nábytek v koupelně nemusí být nuda
panidomu.cz

Nábytek v koupelně nemusí...

Ale přesto bychom si jeho výběr měli...
Venezuela: K objevení nejvyššího vodopádu světa přispěla náhoda!
epochanacestach.cz

Venezuela: K objevení nejvyššího...

Představte si, že...
Odkládá mateřství kvůli kariéře?
nasehvezdy.cz

Odkládá mateřství kvůli...

Přišel čas, kdy začínají...