Sotva dozněly zbraně na bojištích první světové války, bohatá židovská rodina Petschků spřádá v Čechách, zemi, kde se její členové narodili, plány na vznik vlastní soukromé banky. Nejdříve ale čeká, jestli bude republika stabilní.
Zakládá proto nejdříve společnost Prakoma (Pražská komerční společnost s. r.o.), která má na starosti správu rodinných podniků a financí.
„Když situace v Československu ukazuje, že kapitalistický řád zůstane zachován, naplňuje se přání všech členů skupiny Petschek-Praha (kromě ní existuje i ústecká větev) i plány, na nichž už dříve pracovali bratři Isidor a Julius,“ popisuje strategii Petschků český autor Karel Kratochvíl.
První housle v novém bankovním domě Petschek a spol., založeném 5. listopadu 1920, hraje Julius Petschek (1856 – 1932).
Obchod na hraně zákona
Má k tomu ty nejlepší zkušenosti, protože od roku 1906 sedí v radě Anglo-rakouské banky ve Vídni. Díky tomu přesně ví, jaké obchody a s kým tahle banka v českých zemích dělá a kolik jí to vynáší.
Vídeňská centrála Anglo-rakouské banky zůstane v roce 1918 odtržená od svých českých poboček a v roce 1919 navíc dochází k okolkování měny před vznikem české koruny.
„Převedeme obchody poboček do naší nové banky,“ spřádá plány mazaný Julius za tichého souhlasu svého synovce Otty (1882 – 1934).
S dravou bezohledností využívá potíží banky a bohatne na nich.
Dává si ovšem pozor, aby jeho podnikání nepřekročilo hranici zákona… „Potřebujeme tvoji pomoc,“ žádá Julius rodinného přítele prokuristu pražské pobočky Anglo-rakouské banky George Poppera. Ten s transakcí souhlasí, vždyť mu z ní také něco kápne…
Bezohledný podnikatel podporuje divadlo
Petschkovské impérium ovšem netvoří jenom banka, i když ta je jeho srdcem. Julius těží ze svých společenských styků i z německé inflace po první světové válce. Bohatne díky obratným burzovním obchodům, investuje.
Juliova finanční skupina kupuje podíly v uhelném, sklářském, papírenském i chemickém průmyslu, ovládá například Mosteckou uhelnou společnost. Díky silné koruně společně s bratrem Ignazem ovládnou až 50 % evropské těžby uhlí.
Zisky z obchodních aktivit umí Julius i ostatní členové rodiny proměnit v luxusní život.
Truhlařina za 50 miliónů korun
Juliův nástupce ve funkci Otto si v období 1925 – 1930 nechává postavit novou vilu v pražské Bubenči (dnes rezidence velvyslance USA v Praze). Ve dvoupatrové budově se nachází 148 různých místností včetně 18 ložnic a 7 koupelen.
Zajímavostí jsou skříně vestavěné ve zdi umístěné skoro ve všech místnostech. Najdeme tu i fitness centrum a v podzemí luxusní 18 metrový bazén postavený ve stylu římských lázní. Tahle vila ovšem není jediným sídlem rozvětvené rodiny.
Jenom vybavení nábytkem, obklady stěn vzácnými dřevy a truhlářské práce několika Petschkovských pražských sídel stojí 50 miliónů korun (pro porovnání akciový kapitál Mostecké uhelné činil 100 miliónů korun)!
