Anglické parky vypadají tak přirozeně, jakoby na ně ani nesáhla lidská ruka,“ vzpomíná s povzdechem po návratu z evropské cesty hrabě. Typické pravidelnosti francouzských zahrad už se přejedl, teď touží po nikým nedotčené oáze klidu.
O tom, jak se žije vedle přírodní rezervace, jsme již psali. Dnes se zaměříme na něco trochu jiného.
Když v letech 1745–1765 nechává hrabě Jindřich Pavel Mansfeld (1717 – 1780) přestavět zámek na Dobříši, přizve si k tomu vyhlášené francouzské architekty, kteří promění jeho sídlo v malé Versailles.
Zrodí se zde francouzská zahrada (velké foto), která omračuje zámecké hosty dokonalými ornamenty z keřů a květin. Angličanům ale takový park není po chuti.
„Přirozená krajina se má přiblížit až k našemu domovu,“ oponují Francouzům, když vidí jejich pravidelně uspořádanou zeleň.
Atmosféra cestování v čase a prostoru
„Důvodem vzniku koncepce anglického parku v Anglii byla i blízkost Golfského proudu a tedy častá přítomnost hustých mlh v tamější krajině, která naprosto znehodnocovala hlavní kvality francouzského parku – využití perspektivy a širokého rozhledu do barevné a členité zahrady,“ vysvětluje současný britský filozof a historik David Edward Cooper.
Parky mají v osvícenském duchu navozovat atmosféru cestování v čase a prostoru, proto zdánlivě nedotčenou přírodu doplňují různé antické nebo orientální stavby.
Dobovými zahradnickými trendy se na sklonku 18. století inspirují čeští šlechtici a své francouzské zahrady mění v anglické parky.
Skrýš pro antické filozofy
Starověké řecké antické stavby se v roce 1843 stávají předlohou pro chrám ve veltruském parku. Původní chátrající dřevěný pavilonek nyní nahrazuje mohutná zděná stavba.
Obdélníkovou síň zdobí hned dvanáct dórských sloupů, nechybí ani typické trojúhelníkové štíty. Povodně v letech 1784 – 1785 zcela zničí francouzskou zahradu ve Veltrusích.
Místo ní zde vybuduje spolutvůrce zahrad ve vídeňském Schönbrunnu Richard van der Schotte (†1790) anglický park s Chrámem přátel venkova a zahrad.
Kopie podle francouzského vzoru
Zahradní pavilonek parku v Krásném Dvoře, vystavěný v období 1784 – 1786 v klasicistním stylu francouzského krále Ludvíka XVI. (1774 – 1792), kopíruje francouzský Belveder nedaleko Malého Trianonu ve Versailles.
Další, tentokrát nejstarší stavba v krásnodvorském parku, vybudovaná v letech 1783 – 1786, velice nápadně připomíná antický chrám včetně čtyř iónských sloupů.
Na zadní stěně salónku umístili jeho stavitelé velké zrcadlo, důmyslně odrážející umělý vodopád z protější přírodní scenérie. Neogotická rozhledna v Krásném dvoře je finančně náročnou stavbou a o jejím smyslu pochybují už její současníci. Jim navzdory ale vyhlídková věž z roku 1793 vydržela dodnes.
