Český král Rudolf Habsburský dává před vybranými lahůdkami přednost obyčejné jáhlové kaši, proto také získává přezdívku „král kaše“. Příčinou jeho střídmosti ale není snaha nezruinovat dvorský rozpočet, ale střevní choroba.

Mladý král Rudolf Habsburský (asi 1281–1307) náhle umírá v noci ze 3. na 4. července 1307, když u západočeských Horažďovic obléhá sídlo svého nepřítele Bavora ze Strakonic.

Podezření z otravy

Kronikáři se mylně domnívají, že příčinou panovníkovi smrti je úplavice, někteří pro změnu dokonce hovoří o tom, že ho udolal nezřízený sexuální apetit jeho choti Elišky Rejčky (1288–1335). Erfurtská kronika ale vyslovuje podezření o otravě.

Český antropolog MUDr. Emanuel Vlček (1925–2006), který zlomky Rudolfových ostatků v roce 1991 zkoumal, však žádné stopy po jedu nenachází.

Za vším stojí žaludeční vřed

Vraždu navíc vylučuje i fakt, že krátce před smrtí Rudolf pozval do svého stanu opaty Heidenricha ze Sedlce a Konráda ze Zbraslavi a požádal je, aby vyvrátili pomluvy o jeho násilném konci. Příčinou královy smrti tak zřejmě byl prasklý žaludeční vřed a následná otrava v dutině břišní.