„Rád bych vyjádřil politování nad touto nemilou příhodou,“ vrací se v roce 1829 vyslanec perského šáha Chozrev Mirza k nedávné vraždě ruského velvyslance Alexandra Gribojedova.

Ten umírá, když rozvášněný dav nenávidějící vše ruské přitáhne k budově ruského vyslanectví v Teheránu. „Přijměte proto od mého panovníka odškodnění,“ pokračuje a předá ruskému caru Mikulášovi I. překrásný diamant.

Šáh Nizam z Ahmadnagaru ve střední části Indie vlastní roku 1591 diamant o hmotnosti 88,7 karátů (18 gramů), který později dostává své jméno po titulu svých majitelů.

Ostatně, jména tří šáhů, jeho vlastníků, jsou vyryta přímo na fazetách (zkosených hranách) kamene. Po Nizamovi se majitelem stává Velký Mughala a následně jeho vnuk šáh Džehan.

Trofej pro perského šáha

Jenže v 18. století se na perský trůn dostává šáh Nádir (1688–1747), který chce obnovit někdejší slávu Perské říše. Poráží Turky a dobývá území dnešního Afghánistánu. Roku 1739 zamíří i do Indie.

U Karnalu, města poblíž Dillí, se setkává s vojsky tehdejšího indického vládce Muhammada Šáha, Nádirovi zkušení vojáci nepřátelské jednotky zničí. Perská armáda vnikne do Dillí a vyplení město. Jako trofej zůstane diamant v pokladu perských šáhů až do roku 1829.

Pokladna zeje prázdnotou

Tehdy do Teheránu (v dnešním Íránu) přijíždí nový ruský vyslanec Alexandr Gribojedov (1795–1829).

Od cara Mikuláše I. (1796–1855) dostává pověření získat peníze, které Peršané slíbili Rusku jako válečné reparace vycházející z právě uzavřené mírové smlouvy.

Jenže to se ukáže jako téměř nadlidský úkol, protože perská pokladna je stále prázdná. Navíc Gribojedov se stává terčem protiruských nálad a rozzuřený dav lidí přitáhne až k vyslanectví.

Smrt z rukou kozáků

Proniká do budovy a diplomata i s hrstkou jeho věrných kozáků 30. ledna 1829 (podle juliánského kalendáře) zavraždí. Když se car o ztrátě svého vyslance dozví, hlavu si s tím neláme.

„Událost je nutno připsat ukvapeným záchvatům horlivosti zesnulého Gribojedova, který neuvedl své chování v soulad s drsnými mravy a představami teheránské luzy,“ prohlásí krátce poté, co mu posel předá zprávu o tragédii. Šáh Abbás Mirza přesto okamžitě posílá do Ruska prince Chozreva Mirzu, aby ruského cara za tuto smrt odškodnil.

Na usmířenou mu daruje obrovský diamant. Ruský vládce jej velmi rád přijímá. I z toho důvodu, že se právě ocitl ve válečném stavu s Tureckem a o nové třenice s Peršany nestojí. Dnes je diamant Šáh součástí ruského pokladu, uloženého v Kremlu.