Egyptskou mumii, zakoupenou v 19. století v Luxoru a uloženou v Redpath muzeu na McGillově univerzitě v kanadském Montrealu v roce 2014 zkoumali vědci. Došli přitom k překvapivému zjištění, že mumie byla pohřbena s mozkem, ale chybí jí srdce.
Při mumifikaci ve starověkém Egyptě se přitom mozek většinou odstraňoval, ale srdce naopak zůstávalo uvnitř. Žena, která zemřela ve věku 30–50 let, podle radiokarbonového datování žila v době před cca 1700 roky, kdy už byl Egypt pod římskou vládou.
Tehdy už byla mumifikace na ústupu. Zřejmě ale dotyčná dáma pocházela z rodiny se silnou vazbou na staré egyptské tradice, a proto došlo k její mumifikaci Provedené skeny ukazují, že jí přes hráz byly odstraněny vnitřní orgány z břicha. Otvor pak vyplnili látkou a pryskyřicí.
Písek pohltil vodu
Mumie zvaná Ginger, uložená v Britském muzeu, se datuje do období cca 3400 př. n. l. pochází z egyptského Gebeleinu. Před tím, než Egypťané stanovili postup mumifikace, vkládali těla do mělkých hrobů v písku, který pohltil vodu a zajistil konzervaci.
70 dnů na mumifikaci
Nejznámější egyptskou mumií jsou ostatky faraona Tutanchámona (asi 1341 – 1323 př. n. l.). Byl mumifikován postupem, který trvá 70 dní.
15 dnů probíhalo čištění, dalších 40 dní potom následuje sušení a nakonec přijde na řadu ještě 15 dní na balení a bandážování. Část vzácné textilie pocházející z mumie egyptského faraona Ramesse II. (1279–1213 př. n.
l.) se nachází také u nás v olomouckém vlastivědném muzeu. Útržek plátna starý 3200 let sem v roce 1886 přivezl vídeňský malíř a fotograf Richard Buchta (1845–1894).