V dětství občas krade, aby se uživil. Skončí dokonce v polepšovně. Ale díky svému talentu se vyhrabe ze všech průšvihů a svými šlágry dokáže vystrnadit Beatles z prvních příček hitparád.

Za svůj život složí téměř dva tisíce skladeb a mnohé patří mezi největší hity minulého století.

Budoucí fenomenální hudebník Louis Armstrong (1901-1971) vyrůstá v New Orleansu v americkém státě Louisiana ve čtvrti tak divoké, že si vyslouží příznačný název Bojiště. V dětství si ho rodina přehazuje jako horký brambor:

chvíli je u matky, chvíli u babičky a později i u otce, který dříve opustil rodinu. Přivydělává si různými příležitostnými pracemi, někdy i krade, aby přežil.

Nevědomky udělá první krok ke své slávě, když si pořídí v zastavárně kornet, žesťový nástroj, podobný trubce. Na Silvestra roku 1912 skončí chlapec v polepšovně kvůli střelbě do vzduchu ze zbraně svého otce.

Ale to, co vypadá jako velký malér, se nakonec ukáže být šťastnou okolností v jeho životě.

Fenomén z pasťáku

V nápravném zařízení pro mladistvé se naučí se hrát na kornet tak dobře, že se stane hlavou místní kapely. Po propuštění se ještě nějaký čas protlouká všelijak, ale sní o kariéře profesionálního hudebníka.

Začne si vydělávat hraním na výletních lodích na řece Mississippi a v roce 1922 se připojí k profesionální kapele nejlepšího hráče na kornet ve městě, kterým je Joe „King“ Oliver (1885-1938). Pod jeho vedením se vypracuje ve vynikajícího muzikanta.

O 3 roky později se rozhodne jít vlastní cestou a založí kapelu Louis Armstrong and His Hot Five (kterou později rozšíří o další dva členy a nazve ji Hot Seven) a už v roce 1925 tak odstartuje jeho hvězdná kariéra.

Hvězda světového formátu

Brzy vymění kornet za trubku. Na konci desetiletí je jeho popularita tak velká, že se objeví i ve známých show na Broadwayi.

K rychlé cestě na výsluní mu pomohou jeho v jazzu dosud nevídaná improvizovaná sóla i to, že k hudbě přidá osobitý pěvecký styl, takzvaný scat, při kterém se používají slova beze smyslu, samostatné slabiky nebo se zpívá zcela bez artikulace.

Ve 30. letech Armstrong dosáhne velké popularity v rozhlase a skvěle se prodávají všechny jeho nahrávky. Jako jeden z prvních Afroameričanů také účinkuje v celovečerních filmech a muzikálech.

Ovace v Lucerně

V Evropě poprvé vystoupí v roce 1932 a o 3 roky později uzavře smlouvu s vlivným agentem Joem Glaserem (1896-1969).

Počínaje rokem 1949 produkuje také řadu dodnes oblíbených hitů, kterými jsou třeba Blueberry Hill (1949), Mack the Knife (1955) a Hello, Dolly! (1964).

Dokáže dokonce odsunout z prvních příček i skupinu Beatles na vrcholu jejich slávy. Pořádá také zámořská turné, kde je nesmírně populární.

Navštíví i Československo a série koncertů v Lucerně v březnu 1965 se stane pro jeho fanoušky nezapomenutelnou událostí.

Dát hudbě srdce…

Mnoho let neustálého koncertování je však vyčerpávající a první infarkt hudebníka překvapí už v roce 1959. Problémy se srdcem a ledvinami ho přivedou na jednotku intenzivní péče také o 9 let později, ale neposlechne lékaře, aby přestal s hektickým způsobem života.

Infarkt v roce 1971 už nepřežije. Přesto se dá říct, že je svým způsobem nesmrtelný a to nejenom kvůli šlágrům, které po sobě zanechá. Jeho skladby se stanou součástí nahrávek, které jsou vyslány do kosmu jako vzkaz mimozemských civilizacím.

Během svého života získá řadu přezdívek, ale nejznámější je Satchmo, což volně přeloženo znamená Velká huba. Jazzový král se během života ožení celkem čtyřikrát, ale ani v jednom manželství se mu nenarodí potomek.