Na dvě stovky bílých balónů s připevněnou výbušninou křižuje nebe nad Benátkami. Atmosféra je napjatá a rakouská armáda zklidnění moc nepomůže. Lišácká strategie nakonec končí trapným fiaskem.

Několik balónů exploduje ještě ve vzduchu, jiné odfoukává nevyzpytatelný vítr. Na vynález dronu si musí vojáci ještě několik let počkat.

Drony patří mezi věrné služebníky, nejdříve nachází své uplatnění v armádních kruzích. Díky technologickému pokroku se dostávají do rukou i normálnímu smrtelníkovi. Nejde jen o bohapustou zábavu, malé společníky najdeme u zdravotníků či policistů. V neposlední řadě jim přichází na chuť také kriminálníci.

Technologický pravěk

První využití primitivních dronů evidujeme v srpnu 1849, kdy rakouská císařská armáda obléhá vzpurné Benátky. V Itálii totiž vrcholí první etapa války za nezávislost. Generálové nakonec sahají k překvapivé metodě.

Na zhruba 200 malých horkovzdušných balónů připevní bomby, ty následně vypouští do vzduchu a doufají, že je vítr zanese do povstaleckého města. Zdánlivě geniální taktika se mění na trapas, protože většina z balónů nedorazí ku svému cíli.

Mnoho z nich končí na moři, pouze jeden jediný vybuchuje v centru Benátek. Úsměvná vojenská snaha však zaujme několik vynálezců. Ti se snaží navrhnout stroj, který by mohl operovat ve vzduchu, aniž by musel být kdokoliv na palubě.

Španělský inženýr Leonardo Torres (1852–1936) představuje roku 1903 vzducholoď – to by však nebylo nic převratného, jenže zbrusu nový vynález ovládá za pomoci radiových vln!

Válkou ku prospěchu

Největší technologické pokroky ale kráčí ruku v ruce s válečnými konflikty, oním katalyzátorem se stává druhá světová válka. Velmoci totiž nechtějí přicházet o letce, a tak výzkum jede na plné obrátky.

Dalším pomyslným impulsem je sestřelení amerického letounu U-2 sovětskou armádou v roce 1960. Mít tak stroj, který by bez lidské potřeby dokázal snímat nepřátelské oblasti – to by bylo terno!

Američané spouští program s názvem Red Wagon, na jehož konci jsou bezpilotní letouny. Pár z nich se dostává do ruky Číňanům, kteří je sestřelí během konfliktu v Tonkinském zálivu. „Bez komentáře,“ reagují američtí generálové na všetečné otázky novinářů.

Od nemotorných strojů armáda postupně přikračuje k dronů. Kvadrokoptéry se ukáží jako ideální průzkumníci v nebezpečných oblastech.

Film, jídlo a drogy

Na dálku ovládané stroje pomáhají Američanům během války v Zálivu. K široké veřejnosti se dostávají až koncem 90. let, jako první je najdeme na trhu v Japonsku. Pozvolně zaplavují i Evropu a díky postupnému pokroku jsou drony dostupnějším zbožím.

Pomyslný „boom“ přichází začátkem 21. století. Bzučiví společníci zaujmou záchranáře, projekt nizozemského vědce Aleca Momonta chce například využívat drony k záchraně lidí stižených zástavou srdce.

Po nahlášení lokality umí kvadrokoptéra přinést důležitý defibrilátor. Daří se jim i v dalších odvětvích, filmaři díky nim natáčí dechberoucí záběry, policii zlehčují pátrání po lidech.

Covidová pandemie rozmach dronů ještě umocní, a tak částečně nahrazují poslíčky jídla. Mince má i odvrácenou stranu, a tak nebeským sluhům přichází na chuť i drogoví dealeři.

Smutný fenomén evidujeme i v Česku, kde vloni tímto způsobem kdosi doručoval svému zákazníkovi pervitin.