Anglického krále Jindřicha VIII. ovládá katolický kardinál Thomas Wolsey. Postará se například o daňovou reformu, vycházející z přesných příjmů každého poplatníka. Z jedné libry příjmu se platí daň jeden šilink.
Systém umožňuje anglickému králi Jindřichovi VIII. (1491–1547) vybrat dost peněz na provoz dvora i na zahraniční výpravy. Thomas Wolsey (1471–1530). také buduje soudní dvory a odvolací soudy, které mají tvořit protiváhu soudů řídících se zvykovým právem.
Zajistí tak větší nestrannost při posuzování soudních případů. Vzniká i bagatelní soud, který nežádá od účastníků poplatek za jednání a jeho služeb proto mohou využít i chudí. Když je ale Wolsey v roce 1529 obviněn ze zrady a krátce po té nemocný umírá, na jeho místo se dostává Thomas Cromwell (1485–1540). Upevní moc nové anglikánské církve, kterou zakládá sám král v roce 1533 kvůli rozkolu s římskokatolickou církví.
Úřad králova prvního ministra se ale ukáže jako nevděčná pozice. Také Cromwell je obviněn z velezrady a 28. července 1540 popraven.
Podivná choroba útočí
Poddaní to nemají lehké. Kromě poddanských povinností se v době Jindřichovy vlády musí potýkat i s mnoha nemocemi, například morem. Jenom při epidemii v roce 1513 zemřou v Londýně každý den 3-4 tisíce lidí.
Onemocní hlavně chudí lidé, kteří nemají na rozdíl od bohatých kam před nákazou utéct. Ještě horší hrozbu ale přináší podivná nemoc, která dostane později podle svého hlavního příznaku název potní. „Nejdříve přijdou bolesti v hlavě a v srdci, potom najednou nastane pocení a pak už je lékař zbytečný, poněvadž ať se balíte hodně či málo, za čtyři hodiny – a někdy dvě nebo tři – je po vás bez trápení,“ líčí současný britský autor Neville Williams. Sám Jindřich je, pokud jde o nemoci, podle svědectví „tou nejbázlivější osobou, jako lze potkat“. Každý, kdo se dostal do styku s nakaženou osobou, se nesmí ke dvoru ani přiblížit.
Na špici Evropy
V zahraniční politice si Jindřich nechává radit od kardinála Wolseyho. Během války Anglie proti Francii v letech 1512–1514 kardinál předvede svoje schopnosti, když spoluvytváří koalici Anglie, Španělska a Svaté říše římské proti francouzskému králi Ludvíkovi XII. (1462–1515). Po skončení války sehraje důležitou úlohu při sjednávání míru. Jenže když zemře Ferdinand II. Aragonský (1452–1516), Jindřichův tchán na španělském trůně, nový španělský král Karel V. (1500–1558) uzavírá s Francií mír a zdá se, že vliv Anglie na evropskou politiku poklesne.
Jenže opak je pravdou. Papež Lev X. (1475–1521) chce vyhlásit křížovou výpravu, a proto potřebuje zachovat v Evropě mír. Wolseyho jmenuje svým nunciem (velvyslancem), a pověřuje ho úkolem svolat mírovou konferenci.
Anglie se stává centrem evropské diplomacie.