Domů     Katastrofa! Světu dochází písek!
Katastrofa! Světu dochází písek!

Svět čelí neustálým globálním katastrofám. Lidstvo se snaží chránit vodní zdroje nebo životní prostředí. Jenže nyní mu hrozí velký problém v podobě mizejícího písku. Nejen že se ztrácejí pláže, ale jeho těžba ovlivňuje i mořský život.

Písek patří hned po vodě a vzduchu k nejspotřebovávanějším surovinám na světě. Moderní svět by bez něj nemohl existovat – nepostavili bychom žádnou budovu nebo silnici. Jenže jeho využití je mnohem širší, než by se mohlo zdát.

A ohromné množství vytěženého písku musí zákonitě někde chybět, takže v současné době se jedná o nedostatkové zboží. Je dokonce cennější než ropa.

Cenná surovina

Jeho světová spotřeba zdaleka přesahuje množství, které zvětráváním stíhá vznikat. „Množství písku, které se spotřebuje, se za posledních dvacet let ztrojnásobilo,“ říká Pascal Peduzzi z Programu OSN pro životní prostředí.

reklama

Ten už dlouho varuje před důsledky nadměrného využívání písku. V současné době vědci odhadují, že se ročně použije na 50 miliard tun, což vychází na 18 kg denně na každého obyvatele Země.

Pomocí tohoto množství ve stavebním průmyslu by se dala navršit 27 metrů vysoká a 27 metrů široká zeď okolo celého rovníku.

Nejvíce písku spotřebuje stavební průmysl. Foto: Manfred Morgner/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0
Nejvíce písku spotřebuje stavební průmysl. Foto: Manfred Morgner/Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0

Bez písku není technologie

Ač si to neuvědomujeme, písek obsahuje důležité minerály, například thorium, titan, nebo dokonce uran. Je nezbytný pro výrobu elektroniky, bez písku není možné vyrobit žádný počítačový čip.

Z oxidu křemičitého se produkují také mikročipy, které jsou přítomné ve všech hi-tech zařízení. Na výrobu jednoho chytrého telefonu se spotřebuje v různých formách až 70 kg písku.

Pouštní písek je k ničemu

Leckdo si logicky řekne, že na pouštích leží písku více než dost. Jde však o velký omyl, protože pouštní písek je pro praktické využití takřka nepoužitelný. Speciálně pro výrobu betonu.

Zrnka písku totiž vítr ohlazuje a obrušuje do takové míry, že se nemohou zachytávat, a nedrží tak pohromadě.

Typickým případem nemožnosti využít pouštní písek je třeba výstavba ve Spojených arabských emirátem, okolo kterých sice leží ohromné množství písku, ale například nejvyšší budova světa Burj Khalifa, která měří neuvěřitelných 828 metrů, byla postavena z australského písku. Na její stavbu pracovníci použili ohromujících 330 000 m3 betonu.

Jemný pouštní písek se pro lidské potřeby nedá využívat. Foto: Fir0002/Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.5
Jemný pouštní písek se pro lidské potřeby nedá využívat. Foto: Fir0002/Wikimedia Commons/CC BY-SA 2.5

Nejen arabské státy

Arabské státy využívají písek také na výstavbu umělých ostrovů. Zatím tak byly postaveny tzv. poloostrovy Palm Islands, ale nové útvary vznikají také v Jihočínském moři. V Dubaji na tuto činnost vytěžili veškerý mořský písek okolo pobřeží.

Podle statistik ve velkém spotřebovává písek Čína, která mezi lety 2011 a 2013 využila více této suroviny než Spojené státy během celého 20. století. Miliony tun pohltí nové silnice nebo přehrady.

Ničí se celý ekosystém

Písek se tedy těží hlavně z mořského dna, ale i z jezer a řek pomocí plovoucích bagrů. Tento způsob těžby však velmi zasahuje vodní ekosystém. Mořské dno pokrývá jen malá vrstva písku, ve které žije mnoho mikroorganismů tvořících základ potravního řetězce.

Těžba tedy negativně ovlivňuje i rybolov. Koryta řek se prohlubují, pobřeží eroduje a mizí i celé ostrovy. Tím pádem není pevnina přirozeně chráněná před bouřemi nebo vlnami tsunami. Takto například v posledních letech zmizely dvě desítky indonéských ostrovů.

Těžba písku ovlivňuje celý ekosystém. Foto: Shutterstock
Těžba písku ovlivňuje celý ekosystém. Foto: Shutterstock

Zmizelá pláž

Ale písečný problém se týká celého světa.

Bizarní případ se stal například na Jamajce, kde v roce 2008 během krátké chvíle zmizela čtyřsetmetrová písečná pláž Coral Spring. Vyšetřovatelé zjistili, že si pachatelé odvezli 500 nákladních vozů bílého písku a nikdo si toho ani nevšiml.

Případ tak skončil bez výsledků. A to není ojedinělá situace. Stejně jako s jiným cenným zbožím se totiž rozrůstá po celém světě tzv. písečná mafie.

Písečný zločin

Statisticky patří mezi největší vývozce písku Spojené státy americké, zatímco největší poptávka pochází ze Singapuru, který proslul nablýskanými nákupními středisky a obrovskými stavbami. Město se totiž neustále rozšiřuje, a proto potřebuje stavební materiál.

A přestože již mnoho zemí v jihovýchodní Asii vývoz písku zakázalo, Singapur s ním nadále nelegálně obchoduje s neoficiálním souhlasem vlády. Nejvíce se písečné mafii však podle odborníků ve stavebnictví daří v Indii.

Kvůli nedostatku písku už v mnoha zemích funguje tzv. písečná mafie. Foto: Sheila1988/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0
Kvůli nedostatku písku už v mnoha zemích funguje tzv. písečná mafie. Foto: Sheila1988/Wikimedia Commons/CC BY-SA 4.0

Dá se písek nahradit?

Stavbaři stále diskutují, zda existuje možnost písek něčím nahradit.

Zatím se všechny možnosti zdají nereálné, písek je totiž stále mimořádně levná surovina.Jednou z uvažovaných variant je recyklace stavebních hmot a výzkum, jak by bylo možné využít i pouštní písek.Nabízí se také třeba varianta drcení skleněných lahví.

Další možností může být i plastový písek, tedy malé částečky plastu, které by se přidávaly do betonu místo písku. Ročně by se tak ušetřilo až 800 milionů tun písku. Vše je však zatím teprve v počátcích.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Včely ze zlata a drahých kamenů: Ztracený poklad zakladatele Francie
V roce 1653 se na území současné Belgie našel poklad vskutku královský. Náhodně zde byla objevena hrobka franckého krále Childericha I. z pátého století. Tento panovník má čestné místo mezi osobnostmi, od nichž je odvozována francouzská státnost. Neuběhla však ani dvě století a poklad byl ukraden. Osud pokladu stále halí rouška tajemství. Poklad považovaný za […]
Zajímavosti
Co se stane s tělem, když celý den chodíme naboso? Chodidla probudí nervy
Odložit boty a vyrazit na celý den naboso. Na první pohled obyčejná věc, pro lidské tělo ale docela zajímavý experiment. Chodidla se najednou dotýkají povrchů, které přes podrážku běžně nevnímáme, svaly pracují trochu jinak a mozek dostává záplavu nových informací. Bosá chůze přitom neovlivňuje jen nohy. Může změnit způsob, jakým stojíme, držíme rovnováhu i vnímáme […]
Zajímavosti
Příběh kina: Z krize ho vytáhne popcorn
Pustíte si raději film doma, nebo zajdete do kina? Sály s velkými plátny a skvělým ozvučením bohužel už dávno nelákají tak jako dřív. I přesto nedáte dopustit na jejich atmosféru? Přečtěte si jejich příběh… V Indickém salónu kavárny Grand Café v Paříži by se napětí dalo krájet. Všichni hledí na promítací plátno, ze kterého se […]
Zajímavosti
Dalida: Smutný konec francouzské ikony
Ani se slávou nebo bohatstvím se nemusí člověk cítit v bezpečí. Před vnitřními démony, smutkem či bolestí. Někteří cítí takovou beznaděj, že se to rozhodnou vzít do Údolí smrti zkratkou. Jako třeba slavná francouzská zpěvačka. Není v Evropě větší hvězdy než je Dalida, vlastním jménem Iolanda Cristina Gigliottiová (1933–1987). Francouzská zpěvačka narozená v Egyptě italským rodičům […]
věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz