Slovenská republika rad je polozapomenutou kapitolou v dějinách Slovenska, přitom se může honosit prvenstvím: jedná se stát s jednou z nejkratších životností na světě. Pokus o nastolení vlády proletariátu na východním Slovensku se hroutí po pouhých 21 dnech.

Období po první světové válce je dobou vzniku národnostních států. Jedním z nich je také Československo. Ačkoli se většina země ocitá v euforii, ne všichni její obyvatelé jsou s vývojem událostí spokojeni.

V sousedním Maďarsku získá 21. března převahu komunistická strana pod vedením Bély Kuna (1886–1938) a vzniká Maďarská republika rad. Rumunsko a Československo dostanou od západních mocností pokyn jednat, vojenská ofenziva se ale nedaří.

Maďarskému vojsku se dokonce podaří obsadit velkou část východního Slovenska, kde vojáky místní vítají jako osvoboditele a po vzoru sousedů je zde nastolena vláda proletariátu.

Nová Slovenská republika rad je pak vyhlášena 16. června v hlavním městě státu, Prešově.

Experiment končí fiaskem

V čele vlády stane český novinář Antonín Janoušek (1877–1941). Pod jeho dohledem se dá kolo socialistických reforem do pohybu. Znárodňují se továrny s více než 20 zaměstnanci, velkostatky nad 50 hektarů, lesy, banky i domy.

Pod vliv komunistické strany se dostanou i školy, soudy a policie. Stát se stane karikaturou komunistické utopie. Všechny dluhy jsou odpuštěny a občané už nemusejí platit daně. Není divu, že existence Slovenské republiky rad nemá dlouhého trvání.

Postupně se na její území dostávají rumunské a československé jednotky a vláda i armáda musí prchnout do Maďarska. Maďarská republika rad zatím přistoupí na mírová jednání. V bezvýchodné situaci jí nezbude nic jiného než se ze slovenských území stáhnout. Experiment trvající 21 dní končí naprostým fiaskem.