Domů     Podzimní zkáza Pompejí
Podzimní zkáza Pompejí
10.2.2025

Při vykopávkách v Pompejích byly objeveny mj. nápis dřevěným uhlem „Skvěle jsem se najedl“, obsahující datum 17. října 79, dále mince, která nemohla být vyražena před zářím téhož roku, a rovněž i sortiment místních obchodů.

Pozůstatky ovoce a zeleniny odpovídaly spíše říjnové než srpnové nabídce, neboť letní ovoce bylo k dostání už jen sušené.

Ke koupi byly nabízeny i kaštany, které nedozrávají dříve něž v polovině září. Nalezeny byly i amfory s vínem, již zapečetěné a připravené k distribuci, což také nelze očekávat dříve něž koncem října.

A i lidé pohřbení v popelu měli na sobě spíše teplejší oděvy, a ne lehké letní oblečení.

Mrak velikosti pinie

A jak tedy zkáza Pompejí probíhala? Podle vědců došlo k první časné explozi už 24. října 79 ráno, déšť popela a pemzy při něm pršel na Pompeje, ale ne na Herculaneum, které bylo proti větru.

Z Misena, kde se tou dobou nacházel Plinius mladší, zřejmě nebyl tento výbuch vidět. Ve 13 hodin toho dne pak došlo k hlavnímu výbuchu, následovanému deštěm pemzy, který trval asi 18 hodin. Plinius mladší mrak sahající do výše 32 kilometrů popisuje takto:

„Při pohledu z dálky nebylo dobře možné rozeznat, z které hory stoupá mrak, jehož vzhled a tvar by ze všech stromů nejspíše odpovídal pinii.“

Statečný zachránce nepřijel včas

Jeho strýc Plinius starší (23–79) chtěl jet úkaz zkoumat a začal si chystat loď, když se k němu dostala zpráva od lidí žijících na úpatí Vesuvu, na jejichž domy dopadaly kameny, sopečný popel, pemza a zplodiny.

Místo na vědeckou výpravu se proto rozhodl vydat na záchrannou misi. Podle vědců se mu téměř podařilo zachránit asi 300 lidí, kteří už čekali i se svým majetkem sbaleným v kufrech na pláži u Herculanea, avšak nedorazil včas. Uvízl s lodí ve Strabiích, kde přečkal noc, poté však zemřel na zadušení.

Ničivá zkáza Herculanea

V noci nebo časně zrána se objevily pyroklastické proudy, které zničily vše, co jim stálo v cestě. Jako první zasáhly Herculaneum, vzdálené pouhých 5 km západně od Vesuvu, na které předtím dopadlo jen trochu popela.

Směs horkých plynů o teplotě až 500 °C se řítila na město rychlostí 160 km/ h a síla jejich zkázy byla ničivá. Lidská těla byla sežehnuta intenzivním žárem, a tak při vykopávkách byly objeveny jen jejich kostry.

Žhavé proudy vyplnily městské budovy zdola nahoru a zakonzervovaly je pod vrstvou vařícího bahna a sutě, vysokou 10 až 26 metrů, ovšem téměř bez poškození. Poté zničily proudy i město Oplontis.

Pompeje pohřbené pod popelem

Do Pompejí, jež se nacházejí 9 km jihovýchodně od Vesuvu, dorazily pyroklastické proudy až 18 hodin po výbuchu sopky. To poskytlo většině obyvatel města čas uniknout.

Zřejmě proto bylo následně v sutinách Pompejí nalezeno jen asi 1150 těl, i když ve městě tehdy žilo na 12 000 lidí.

Žhavý proud se na město valil rychlostí 300 km/h, ale cestou se stačil ochladit na asi 250 °C. Oběti tak byly vystaveny žáru, který je zabil, jejich těla ale nespálil. Vysoká teplota zasáhla jejich vnitřní tkáně, a tím jim způsobila křeče.

Po třídenním chrlení sopečného materiálu pohřbila sopka město pod pěti metry popela.

Vykopávky v Pompejích vedl i Napoleonův bratr Josef (1768–1844), tehdy daly vzniknou novému uměleckému směru, klasicismu.
Vykopávky v Pompejích vedl i Napoleonův bratr Josef (1768–1844), tehdy daly vzniknou novému uměleckému směru, klasicismu.

Záchrana se mění v rabování

Poté, co chrlení popela ustalo, vyslal císař Titus (39–81) dva bývalé konzuly, aby zorganizovali záchranné práce. Na ně vydal i značný obnos ze své pokladnice.

Vojenské jednotky, které dorazily na místo neštěstí, začaly prohledávat město a pátraly po přeživších. V místě se orientovaly podle vyčnívajících střech a zbytků zdí. O jejich přítomnost ve městě svědčí nápisy na zdech, objevené při pozdějších vykopávkách.

Zněly takto: „Tady jsme pronikli dovnitř“ či „Tady jich bylo padesát, stále leží, kde byli.“ Když se ukázalo, že ve městě nikdo nepřežil, obrátila se jejich pozornost k rabování.

Netušený objev

Pompeje, Herculaneum, Stranie, Oplontis a Boscoreale. Jména měst, která nalezla svoji zkázu pod vrstvami sopečného popela, kamení a bahna, upadla na šestnáct století v zapomnění.

Na ruiny Pompejí a Herculanea sice narazil roku 1599 italský architekt Domenico Fontana (1543–1607), když navrhoval nový tvar toku řeky Sarno, netušil však tehdy, co vlastně našel.

Herculaneum tak bylo skutečně objeveno až v roce 1738, když byly při kopání studny nalezeny zbytky starověkého římského divadla. Pozůstatky Pompejí spatřily světlo světa dokonce až roku 1748.

Přísně tajné královské rabování

Vykopávky v Herculaneu zahájil o rok později, formou hrubého rabování uměleckých děl, král Karel III. Španělský (1716–1788). Pracemi pověřil geodeta Rocca de Alcubierre (1702–1780), který se roku 1749 přesunul i do Pompejí.

Vše podléhalo přísnému utajení, zajímavé nálezy byly přesouvány do královy pokladnice, zbytek byl opět zavalen zeminou. Nálezy považoval španělský král za svůj majetek.

Později se k pracím na vykopávkách připojil i Švýcar Karl Jakob Weber (1712–1764), který si na rozdíl od Alcubbierreho uvědomoval skutečný význam tohoto archeologického výzkumu, pracoval systematicky, vedl si deníky a zajímal se o rozměry staveb.

Za zprávu o Herculaneu zaplatil životem

Během 22 let nashromáždil Karel III. ve svých rukou jednu z nejvýznamnějších archeologických sbírek světa.

To se ovšem nelíbilo německému historikovi Johannu Joachimovi Winckelmannovi (1717–1768), který tajně navštívil královu utajovanou galerii i erotickou síň, v níž shromažďoval díla z Herculanea a Pompejí, která neodpovídala tehdejší morálce.

Wincklemann proto roku 1762 sepsal dopis, v němž informoval veřejnost o objevení Herculanea včetně systematického popisu místa. Zároveň v něm obvinil královskou rodinu z rozkrádání nálezů.

Jeho zpráva se stala první archeologickou zprávou a dala vzniknout archeologii jako vědě. Za svoji troufalost byl Wincklemann potrestán – roku 1768 byl zavražděn.

Vesuv se tyčí do výšky 1279 m n. m., jeho základ tvoří sopka Monte Somma s kráterem o průměru 600 metru a hloubkou 216 metrů.
Vesuv se tyčí do výšky 1279 m n. m., jeho základ tvoří sopka Monte Somma s kráterem o průměru 600 metru a hloubkou 216 metrů.

Skutečný zachránce Pompejí

Systematické archeologické práce začaly v Pompejích probíhat až od roku 1863, a to pod vedením Giuseppa Fiorelliho (1823–1896).

Byl to ostatně právě on, kdo přišel s nápadem vyplnit dutiny ve ztuhlé lávě sádrou, a získat tak odlitky lidí v posledních okamžicích jejich života. Dosud odkrytá plocha představuje asi pětinu rozlohy původních Pompejí.

Vykopávky v Herculaneu komplikuje fakt, že se nad nimi rozkládá moderní město Ercolano, proto musejí být kopány výzkumné tunely, což zpomaluje práci archeologů.

Zdroje informací: www.wikipedia.org, www.britannica.com, www.bbc.com, www.nytimes.com, www.reuters.com, www.forbes.com, www.economist.com
Úvodní foto: Pixabay, FOTO 2: shutterstock, FOTO 3: shutterstock
Související články
Historie
Města ztracená v písku. Čtyři starověké metropole pohlcené pouští
Pouštní písek je nenápadný, a přesto nesmírně ničivý protivník. Nejde jen o nehostinné prostředí – je to živelná, neustále se pohybující síla, která během tisíciletí dokázala pohltit celá města, kultury i kdysi mocné říše. Zatímco některé dávné civilizace dokázaly tvrdým podmínkám vzdorovat, jiné zmizely pod nánosy písku tak rychle a nečekaně, že na ně lidstvo […]
Historie
Antikythérský mechanismus: Objev, který změnil chápání starověkého Řecka
Když archeolog Valerios Stais roku 1902 prohlížel zkorodované bronzové fragmenty z vraku lodi potopené v 1. století př. n. l., narazil na něco nečekaného: ozubené kolečko. Netušil, že právě otevřel cestu k jednomu z nejzásadnějších objevů moderní archeologie. Antikythérský mechanismus navždy změnil naše chápání technické vyspělosti starověkých Řeků. Geniální mozky minulosti Během následného pátrání se […]
Historie
Muž, který otevřel cestu ke hvězdám: Ciolkovskij a jeho dědictví
V době, kdy byl vesmír jen odvážnou představou a nikoli reálným cílem, žil v Rusku Konstantin Ciolkovskij – tichý učitel s neobyčejnou vytrvalostí. Navzdory těžkému osudu, ztrátě sluchu, smrti matky i zkáze svých rukopisů požárem a povodní dokázal vytvořit teoretické základy kosmonautiky. Jeho vize se staly zdrojem inspirace pro celé generace vědců a průkopníků dobývání […]
Historie
Svatou Ludmilu uškrtí vikingové
Kníže přichází ke kostelním vratům, ty jsou však zamčena. Buší na ně – buch, buch, buch – ale bez odezvy. Na dvorci se válí hustá ranní mlha a z ní vystupují ozbrojenci s obnaženými čepelemi. Pak se napřáhnou a bílé zdi svatostánku pokryje tmavě rudá krev. Z utrpení se rodí legenda, z mrtvého se stává svatý. Česká hagiografie přináší […]
reklama
věda a technika
Čtyři léčebné postupy, které se staly smrtícími omyly medicíny
Dějiny medicíny jsou plné objevů, které posunuly lidstvo vpřed, ale i postupů, nad nimiž dnes zůstává rozum stát. Vedle geniálních inovací se totiž po staletí používaly metody, které pacienty spíše ničily než léčily. Ačkoliv lékaři jednali s dobrým úmyslem, jejich postupy často způsobovaly nesnesitelnou bolest, těžké infekce nebo je dostávaly na hranici života a smrti. […]
Co skrývá váš mozek? Fascinující fakta a překvapivé souvislosti
Představte si vesmír ukrytý ve vlastní hlavě – nekonečně aktivní, i když spíte. Takový je lidský mozek: fascinující, složitý a plný tajemství. Vědci se ho snaží pochopit už po staletí, přesto zůstává spousta otázek bez odpovědi. Podívejme se na některé z nich a zjistěme, co o tomto zázračném orgánu zatím víme. Mozkové buňky se tvoří […]
Ochránkyně goril prohraje boj s pytláky
Vypadá to jako by se ložnicí prohnalo tornádo. Zem pokrývají střepy a převrácený nábytek. Uprostřed všeho leží bezvládné tělo. Na stole paradoxně leží cestovní pas a hotovost v podobě tisíce dolarů, a tak o loupeži nemůže být řeč. Afričtí domorodci přezdívají vědkyni Dian Fosseyové (1932–1985) njiramačabeli, tedy v překladu osamělá žena v pralese. A právě samota společně s tvrdohlavou […]
Výr velký: Neohrožený predátor a zvěstovatel smrti
Slunce pomalu mizí za obzor a na větev téměř neslyšně usedá velká sova. Vypadá to, že kouká do dáli, ve skutečnosti poslouchá zvuky lesa. Eviduje každé prasknutí větvičky i zaševelení listu. Zničehonic se zvedne a o pár chvil později už drží v zobáku kořist. Latinské jméno bubo bubo vykouzlí úsměv na rtech, jenže jedna z největších […]
věda a technika
Od carského Ruska až ke hvězdám. Neuvěřitelný příběh Konstantina Ciolkovského
Skoro neslyšel, nemohl studovat, a dvakrát přišel o vše, co vytvořil. Přesto se Konstantin Ciolkovskij stal mužem, který otevřel lidstvu cestu ke hvězdám. Učitel z malého ruského města se díky svým vizím stal otcem kosmonautiky a jedním z největších géniů vědecké historie. Dětství a mládí: Konstantin Ciolkovskij se narodil v roce 1857 do rodiny polského […]
Od skromné výstavy k celosvětovému fenoménu: Příběh Expa
Rok 1851 a Londýn – první světová výstava otevírá brány a nikdo tehdy netuší, že se zrodil fenomén, který okouzlí svět. Expo se postupně proměnilo ve velkolepou událost, kam míří miliony návštěvníků, aby objevili technologické novinky i kulturní rozmanitost planety. Jaké rekordy přepsalo a jak se z malé výstavy stala globální show? Rekordy, které šokovaly […]
Jupiter a Neptun pod lupou: Co skrývají jejich nekonečné bouře?
Jupiter a Neptun, obři Sluneční soustavy, jsou dějištěm nejmohutnějších a nejtrvalejších bouří, jaké ve vesmíru známe. Zatímco na Zemi bouřky odezní během několika hodin, na těchto planetách mohou zuřit stovky let – a svou velikostí by dokázaly pohltit celou naši planetu. Vydáme se proto do fascinujícího světa extrémního počasí, kde se projevuje skutečná síla vesmíru. […]
Měření neviditelného: Jak technologie vyvažuje čas
Kdysi lidé žili v souladu s přírodou a řídili se jejím rytmem. Nepotřebovali znát přesný čas – den dělily východ a západ slunce. Teprve s rozvojem civilizace, vědy a techniky začala narůstat touha po přesnosti. Od slunečních hodin až po atomové, člověk se neustále snaží zkrotit čas – ten nejneuchopitelnější z lidských vynálezů. Nejstarší známé […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz