Mít paměť jako slon není zase takové terno. Mnohem lepšího „pamatováka“ mají totiž delfíni, zejména delfín skákavý (Tursiops truncatus). Dožívá se 30 až 35 let a až do smrti si bezpečně pamatuje zvuky blízkého jedince, které slyšel v 10 letech.
Pokud se totiž podíváme na poměr velikosti mozku ke zbytku těla, jsou delfíni hned na druhé příčce po lidech. Jejich mozkové závity pak představují ještě složitější bludiště, než je tomu u nás.
Delfíni jsou geniální stratégové kolektivního lovu, umí využívat nástroje, poznávají se v zrcadle a dokonce se s trochou nadsázky dá říct, že dokážou počítat.
Je delfín lepší, než opice?
Zaběhnutá přirovnání nevyvrací pouze u sloní paměti. Podobně by se nemělo říkat, že se někdo opičí, ale že se delfíní. Delfíni totiž napodobují ošetřovatele mnohem lépe, než opice. Jak se to stalo, že zrovna delfín má tak vyspělý mozek?
Teorie jsou dvě – první ukazuje na vyvinutou komunikační schopnost s ostatními jedinci v kombinaci s echolokací, díky které se delfíni brilantně orientují pod hladinou. Rozvoj mozku byl tedy evoluční nutností.
Vafky v hlavě
A druhá teorie? Přibližně před 33 miliony let dochází na Zemi k prudké klimatické změně. Nastává rapidní ochlazení. Které druhy chtějí přežít, musí se přizpůsobit. Kytovci se adaptují tak, aby šetřili energii.
Zatímco se jejich tělo zmenšuje, mozek zachovává svou velikost. Ve studenější vodě má ale v menším těle problém se zahříváním. Zvýší se proto zastoupení takzvaných gliových buněk, které mozek zahřívají. Delfíní hlava tak představuje úctyhodná kamínka.
Víte, že…
pro určení inteligence mají lidé IQ. Jak ale porovnávat s jinými druhy? Takzvaným encefalizačním kvocientem. Ten uvádí velikost mozku tvora oproti té očekávané vůči velikosti těla. Hodnota indexu u lidí je kolem 7,4, delfín má 5,31 a například šimpanz jen 2,5.
