Žvýkačky, pro někoho jenom pochutina a sladkost, pro jiné doplněk na osvěžení dechu. Ať už tak nebo tak, příchuti na které se dnes podíváme, vám rozhodně chutnat nebudou a dech vám nejspíše také moc neosvěží.
Ženskému premonstrátskému klášteru Rosa Coeli u Brna, založenému roku 1181, přináší pohromu jeho probošt Martin Göschl (před r. 1480–po r. 1533). Přestoupí totiž na protestantskou víru a navíc se netají slabostí pro ženy. Martin Göschl se dokonce ožení s jednou z jeptišek! Po okolí se pak šeptá, že se za zdmi kláštera odehrávají nevázané orgie. Göschl musí […]
Země galského kohouta, tak se často říká Francii. Proč? Latinské slovo gallus znamená kohout, ale také Gal, tedy obyvatel Galie. Za vším prý stojí Vercingetorix (asi 82–46 př. n. l.), vůdce galského kmene Arvernů, který sjednotil Galy, aby si vybojovali nezávislost na Římské republice. Caesar odtáhl Povstal proti Juliu Caesarovi (100–44 př. n. l.), kterému […]
Spáleniny od slunce, průjem nebo včelí bodnutí patří k těm méně příjemným chvilkám léta. Tyto zdravotní komplikace se dají vyřešit mastičkou či několika prášky, zbavit se jich ale lze i potravinami či bylinkami, které mají lidé běžně doma. Tato přírodní léčiva jsou prověřena generacemi a podporují je i lékaři. Na rozdíl od klasických léků se lidé […]
Co je léto pro běžce? Nejlepší sezóna pro trénink, závody i zábavu po běhu! Také však pořádná vedra, déšť, svalové křeče, ale i odřené bradavky. Jde hlavně o počasí, jehož výkyvy jsou rok od roku stále extrémnější. „Jen případů kolapsu z vedra, ke kterým museli pražští záchranáři vyjet minulý rok, bylo přes jedno sto,“ vysvětluje […]
Už mince ze 12. století zdobí symbol orlice. Císaři Svaté říše římské se pyšní nejprve jednohlavou orlicí, poté dvouhlavým orlem. V heraldice se jednohlavý orel označuje jako orlice. Dvouhlavá orel se poté stává na dlouhá staletí říšským znakem platným až do zániku impéria, ke kterému došlo roku 1806. Přibude erb Majestátního ptáka potom dědí Německý […]
„Vyhlašuji přestávku. Jednání bude pokračovat za půl hodiny,“ prohlásí předseda tureckého parlamentu 23. dubna 1933, když vidí ruch ve sněmovně. Běžné zasedání Velkého národního shromáždění ale tentokrát vypadá jinak. Vede ho malý človíček, který se za předsednickým pultíkem téměř ztrácí. Ještě po skončení 1. světové války (1914-1918) běžně doprovázejí rodiče do továren i sedmileté děti. […]
