„Já se z toho vedra asi zblázním.“ Slova, která každý už slyšel nebo dokonce sám řekl. Nejsou daleko od pravdy. Vedra hrají na strunu lidské agresivity a chladné počasí podněcuje k jídlu. A extrémní projevy globálního oteplování dokonce povzbuzují solidaritu.
Výkyvy počasí ovlivňují lidi více, než se předpokládá. Známým příkladem je například podzimní a zimní deprese, odborným termínem nazvaná sezónní afektivní porucha.
Objevuje se obvykle s příchodem kratších podzimních dnů a delších nocí a rozptýlí ji první jarní dny. Je způsobena nedostatkem slunečního světla. Na naší psychice se však podepisují i daleko menší změny, než je střídání ročních období.
Stačí, aby se obloha zatáhla anebo přišla vlna veder. Svou roli přitom sehrává řada faktorů, jako je třeba zatížení, které na organismus kladou extrémní teploty anebo psychická odolnost konkrétního člověka či jeho životní situace.
Správné počasí pro válku
Každé počasí má přitom jiný dopad. Vysoké teploty se vedle dalších činitelů podílejí na eskalaci agresivity.
Výzkumníci z americké University of California v Berkeley se rozhodli provést analýzu 60 předchozích studií o násilných trestných činech v USA i historických událostí, jako jsou povstání, důležité bitvy či pády říší a zjistili spojitost mezi násilím a horkem.
Výskyt skupinových konfliktů se v souvislosti s vedry zvyšuje až o 14 procent, zatímco případy násilí mezi jednotlivci, kam patří třeba znásilnění, rvačky nebo vraždy vzrůstají o 4 procenta.
Horké počasí zvyšuje rovněž počet sebevražd, navzdory obecnému spojení chladných dnů se smutkem a izolací. Slunečné dny bez extrémních teplot však naopak podporují sklony k utrácení a lidé se také lépe seznamují.
Extrémy posilují empatii
Přes rozšířené přesvědčení, že extrémní klimatické jevy a s nimi související katastrofy vzbuzují v lidech v touze po přežití ty nejhorší vlastnosti a emoce, docházejí badatelé k překvapivému závěru.
V mnohých případech se lidé totiž například po povodních, hurikánech či jiných podobných událostech chovají altruisticky a projevují hlubokou empatii. Je to obvyklé zejména mezi populací, která je katastrofou přímo postižená.
Lépe než jindy
„V některých ohledech se lidé chovají lépe, než v obyčejném životě. Je to způsobeno také tím, že aktuální situace je odvádí od triviálních úzkostí a malicherných problémů.
Navíc nacházejí důležitost hlubokých sociálních vazeb a vidí jejich absenci v každodenním životě,“ vysvětluje americká publicistka a spisovatelka Rebecca Solnitová (*1961).
S tímto tvrzením koresponduje studie amerických vědců z roku 2008, podle které jsou lidé v nepříznivém počasí mnohem častěji ochotní dát například spropitné doručovateli, který musí v takových podmínkách roznášet balíky anebo poskytnout finance azylům pro bezdomovce.
Důležitost teploty
Běžné deštivé a zamračené dny však u mnohých jedinců spouštějí mrzuté nálady a pocity smutku i marnosti. Pokles množství slunečního světla a s ním spojená snížená hladina serotoninu, tzv.
hormonu štěstí může vést také k větší chuti k jídlu, protože si lidé podvědomě snaží zvýšit jeho hladinu za pomoci sacharidů. Některé výzkumy se zaměřují na to, jak lidské rozpoložení ovlivňuje teplota.
Zdá se, že nižší průměrná teplota v létě a vyšší v zimě koreluje s pocitem radosti ze života.
Vědci se domnívají, že jednou z příčin může být fakt, že mírnější zimy a chladnější léta umožňují delší pobyt venku i možnost provozovat fyzické aktivity bez zvýšené námahy. Obojí pomáhá odbourávat stres a zvyšuje celkovou pohodu.
