Vznosní a elegantní ptáci s růžovým zbarvením přitahují pozornost především svým líbivým vzhledem. Ale je spousta dalších věcí, které u nich stojí za povšimnutí.

Například „konstrukce“ jejich zobáku, mechanismus získávání barvy peří, dlouhé nohy anebo třeba způsob lovení potravy.

Pokud by existovalo ztělesnění úsloví „jste to, co jíte“, pak by to byli určitě plameňáci. Růžové nebo načervenalé zbarveni jejich peří, více či méně intenzivní podle druhu, je způsobeno konzumací pigmentů, obsažených v řasách a bezobratlých živočiších.

Jsou zajímaví nejenom díky své barvě. Fascinující je také stavba jejich těla. Jejich krky a nohy jsou tak dlouhé, že by jim mohla závidět nejedna modelka. Obojí má přitom své opodstatnění.

Ze života vodních ptáků

Existuje celkem 6 druhů plameňáků: plameňák karibský, chilský, malý, Jamesův a růžový. Ten je nejvyšším ze všech zmíněných druhů, může totiž dorůst výšky až 150 centimetrů!

Všichni tito elegantní ptáci kromě neobyčejné stavby těla poutají pozornost svým růžovým zbarvením, tak málo vídaným ve světě zvířat. Tajemství jejich okouzlujícího vzhledu tkví v jejich stravě.

Živí se totiž larvami, drobným hmyzem, měkkýši, korýši, malými rybami i řasami. Právě ty jsou většinou nabité beta karotenem, který obsahuje červenooranžový pigment. Podobné karotenoidy obsahují také někteří měkkýši a korýši.

Jejich hladiny se liší v různých částech světa, proto jsou třeba karibští plameňáci obyčejně jasně červení a oranžoví, zatímco třeba ti, kteří žijí u jezer ve střední Keni, kde bývá často suché počasí, mívají světlejší růžové zbarvení.

Pokud by plameňáci přestali jíst potravu, obsahující karotenoidy, pak by jejich nové peří mělo světlý odstín a zbarvené by nakonec vypadalo.

Tajemství, ukryté v zobáku

Když už jsme u potravy, to, co plameňáci konzumují, závisí na tom, jaký mají zobák. Ten je obecně jednou z největších zajímavostí plameňáků. Není u všech druhů stejný.

Plameňák malý, plameňák Jamesův a plameňák andský se živí především řasami, zatímco zobáky plameňáků chilských a karibských umožňují jíst i hmyz, bezobratlé živočichy a malé ryby.

Filtraci usnadňují struktury zvané lamely, které lemují čelisti, na kterých se zachycují řasy a drobní živočichové, a velký, masitý jazyk se štětinatými výstupky, který pomáhá při nasávání vody.

Tuto činnost provádějí plameňáci nejenom v hlubokém předklonu, ale doslova se ocitají v pozici „hlavou dolů“, což je odlišuje od ostatních členů ptačí říše, kteří při lovu potravy používají filtrování vody. K tomu potřebují svůj dlouhý krk.

Aby si potravu mohli snáze chytit, rozvíří plameňáci vodu a bahno svýma dlouhýma nohama a pak z ní zobákem loví chutné kousky. Nohy dospělých plameňáků jsou delší než tělo, měří mezi 80 až 125 cm v závislosti na druhu.

Kotník je přitom umístěn přibližně v polovině nohy, takže je často považován za koleno. To se ale nachází blízko u těla a není kvůli peří viditelné.

Čekání na růžovou

Na svou velikost i váhu jsou plameňáci nečekaně skvělí letci. Dosáhnou rychlosti až 60 km/h, ale podobně jako letadla potřebují před vzletem nabrat rychlost a tak se pořádně rozběhnou. Jako „ranvej“ jim poslouží dokonce i vodní plocha!

Že jsou obratní a pohybliví dokazuje i to, jak umí tančit. Podle některých odborníků prý dokonce namlouvací tance plameňáků připomínají některé figury ze španělského tance flamenco.

Jejich mláďata, která se díky takovým žhavým pohybovým kreacím později narodí, mají bílé a šedé peří, na svou růžovou barvu čekají i více, než 2 roky. Rodí se také s rovným zobákem, k jeho zakřivování dochází postupně během dospívání.

Proč plameňáci stojí na jedné noze

Je známo, že plameňáci stojí při odpočinku na jedné noze.

Nikdo přesně neví, proč tomu tak je, ale předpokládá se, že by stání na jedné noze během oddechu mohlo být důležité pro termoregulaci, protože je známo, že nohy a chodidla jsou významným zdrojem tepelných ztrát u ptáků a udržování jedné nohy blízko těla by vedlo k jeho zachování.

Vědci tuto hypotézu testovali. Při pozorování hejna plameňáků v zoologické zahradě v americké Filadelfii zaznamenávali teplotní a povětrnostní podmínky, když plameňáci odpočívali. Výsledek?

Pokud je teplejší počasí, pak více ptáků stojí na obou nohách, zatímco v chladnějším počasí upřednostňují pozici na jedné noze. Nicméně většina hejna udržovala postoj na jedné noze i v teplém počasí.

Krasavci se žlutýma očima

Představa, že by pták, žijící v horkém podnebí, musel udržovat své tělesné teplo je možná poněkud zarážející, ale plameňáci tráví většinu času ve vodě, což jim způsobuje rychlejší úbytek tělesného tepla.

„Voda odvádí tělesné teplo skutečně velmi rychle, takže plameňák ho potřebuje uspořit co nejvíce,“ vysvětlují vědci.

Podle nich je tedy termoregulace nejpravděpodobnějším důvodem tohoto ikonického postoje plameňáků, i když to zároveň nevylučuje další důvody. Ještě jedna zajímavost se váže k těmto krásným tvorům. Jejich velké oko je větší než jejich mozek.