„Pivo bylo nápojem barbarů, zato víno pila jen elita společnosti,“ vysvětluje německá antropoložka Bettina Arnoldová svoje poznatky, získané v roce 2012 při výzkumu keltského hradiště Heuneburg v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Keltové víno získávají obchodem se středomořskými oblastmi, protože hrozny se v té době ještě ve střední Evropě nepěstují. Dopřát si ho tak mohou pouze ti nejbohatší. Ovšem jinak vyrábějí i medovinu a pšeničnou nebo ječnou pálenku.

Bujaré pitky jsou u nich tehdy běžné a pro Kelty představují jakousi obdobou dnešního sportu. Kdo toho víc vypije, je oslavován jako hrdina a získává ve společnosti vyšší sociální status.

Podobně soutěžení v konzumaci alkoholu se objevuje také u dalších národů. Současně však platí, že lidé se už před mnoha staletími snažili proti přílišnému pití bojovat. A jak to bylo s pivem a vínem?

Pivo se ujalo i v zemi, kterou dnes považujeme za vinařskou velmoc, a to ve Francii.

Francouzi si přihnuli už před 2500 lety

Archeologické výzkumy prokázaly, že Evropané popíjeli pivo už před 2500 lety! V jihovýchodní Francii, v Roquepertuse nedaleko města Aix-en-Provence, objevili vědci zrna ječmene naklíčená při výrobě sladu.

Poblíž se tyčila pec, a proto usoudili, že tu ve starověku stával pivovar. Francouzští archeologové z Národního centra pro vědecký výzkum k tomu uvádějí:

„K výrobě piva je zapotřebí jen obilí, nádoba (většinou keramická), v níž zrní naklíčí, dále plocha, na které se zrní během klíčení obrací a pec na vysušení, aby se klíčení zastavilo.

Potom mlýnek na rozemletí, opět pec a nádoba na fermentaci a skladování.“ Ve starověkém obydlí v Roquepertuse se nacházejí důkazy o přítomnosti všech potřebných zařízení.

První pivovar

A co u nás? Pivo se v Čechách vařilo už ve středověku, a to zřejmě v hojném množství a mohutně se i popíjelo.

Když biskup Vojtěch (kolem r. 956–997) z rodu Slavníkovců v roce 993 světil Břevnovským klášter, rozhodl se zdejším mnichům vaření piva zakázat. Vadí mu, že se věnují víc vaření a následnému popíjení než náboženské péči o své svěřence.

Můžeme se ale přesvědčit i o pěstování chmele u nás. Z období let 1034–1055 pochází nadační listina knížete Břetislava I. (1002/1005–1055), v níž dává staroboleslavské kapitule desátek z chmele, který vyrostl v Žatci a Mladé Boleslavi.

Český král Vratislav II. (kolem r. 1033–1092) svojí nadační listinou z roku 1088 přiděluje vyšehradské kapitule desátek z chmele na vaření piva. První pivovar se pak zrodil roku 1118 v Cerhenicích poblíž Kolína.