Existuje spousta informací, bez kterých se v klidu obejdeme, ale na druhou stranu může být jejich znalost pro nás obohacením.

Proč je zebra černobílá? A je víc bílá, nebo černá?

Zebru, které se často přezdívá také „koník v pyžamu“, snadno poznají i nejmenší děti. A právě její typické pruhované zabarvení vyvolává otázku, jestli je bílá s černými pruhy, nebo černá s bílými pruhy.

Nakonec na tuto otázku museli odpovědět až vědci, kteří zkoumali zebří embrya. Zjistili, že uspořádání zebřích pruhů souvisí se zebří genetikou a selektivní pigmentací. Ve vrchní vrstvě kůže jsou obsaženy kožní buňky melanocyty, které produkují černý pigment.

Mláďata se proto v děloze vyvíjejí černá a s postupem času na některých místech srsti pigment ztrácí. Z čehož vyplývá, že jsou zebry černé s bílými pruhy. A proč jsou vlastně pruhované? Nejnovější teorie tvrdí, že to je kvůli mouchám.

Některé druhy hmyzu nerady sedají na kontrastní povrchy, takže jsou pro ně zebry méně lákavé než jiná zvířata.

Kde v dnešní době ještě vládnou královské rodiny?

Občas můžeme mít pocit, že snad už existuje jediná královská rodina, a to Windsorská dynastie, vládnoucí ve Velké Británii. Avšak nejsou jedinou vládnoucí královskou rodinou, jsou jen nejznámější.

Také další země mají status monarchie, kde vládne panovník podle dědičného práva. Mezi tyto země se kromě zmíněné Británie řadí také Belgie, Dánsko, Lichtenštejnsko, Monako, Lucembursko, Švédsko, Nizozemsko, Španělsko, Andora a Norsko. Status teokratické monarchie má také Vatikán.

Kdy vznikla podprsenka?

Za první spodní prádlo považujeme dlouhé spodní košile, které byly stejné pro muže i ženy. Během 15. století začala éra nepohodlných korzetů, kazajek a všelijakých šněrovaček, která trvala až do 19. století.

První změna nastala během 19. a 20. století, kdy přišly do módy jednodušší a volnější šaty. Navíc ženy začaly být aktivnější, chtěly sportovat, angažovaly se v politice a objevovaly se také první řidičky.

Novému životnímu stylu se proto muselo přizpůsobit také spodní prádlo. První patent na podprsenku byl podán ve Francii roku 1889, v tu dobu ovšem budil značné rozpaky, neboť dáma bez korzetu byla pořád považována za extravagantní, nebo lehkou děvu.

Mnohem úspěšnější byl patent z roku 1914. Jednalo se o dva sešité hedvábné kapesníčky s hedvábnou šňůrkou a podprsenka byla na světě. Teprve o tento model začal být zájem, a podprsenka se tak brzy rozšířila do celého světa.

Můžeme kýchnout bez zavření očí?

Kýchání je jedním z prvních obranných mechanismů těla, když je napadeno cizorodými částicemi. Pokud se nám tedy do nosu dostane cokoliv, co ho dráždí, jemné chloupky v nose zareagují, vyšlou signál do mozku a poté nastává reakce celého těla.

Zavřeme oči, jazyk přitiskneme na patro a kýchneme. Vědci se domnívají, že zavření očí je jakási obrana těla, aby se vypuzené částice nedostaly zpět do těla. Navíc se vše děje automaticky, a tak rychle, že si ani nestihneme uvědomit, že oči zavíráme.

Teoreticky proto je možné nechat oči při kýchnutí otevřené, ale těžko se to zkouší. A pověra, že pokud necháme během kýchnutí oči otevřené, vypadnou nám z důlku, je naprostý nesmysl. Nikdy nebylo doloženo ani zaznamenáno, že by k něčemu takovému došlo.

Kdy se začaly používat tkaničky do bot?

Existují archeologické důkazy o tom, že tkaničky do bot se v určité míře využívaly už před čtyřmi tisíci lety. Později se rozšířily třeba ve starověkém Řecku a Římě, kdy se používaly především ve šněrovaných sandálech.

Přetrvaly i ve středověku, podle záznamů začali evropští obuvníci nabízet boty vybavené koženými tkaničkami v roce 1320, přesto byly stále mnohem populárnější knoflíky a přezky.

Pro moderní dobu si nechal tkaničky do bot i s koncovkami, kterým se říká návlečky, patentovat v roce 1790 Angličan Harvey Kennedy. Postupně se jeho „vynález“ uchytil a dodnes jde o nejčastější zajištění bot proti vyzutí.

Opravdu může způsobit odhozená cigareta výbuch benzinové pumpy?

Někdy to viděl snad každý z nás – hollywoodský velkofilm, ve kterém hlavní padouch zahodí cigaretu, ta po dopadu do kanystru zapálí benzin a následně dojde k mohutné explozi benzinové pumpy, zatím co padouch odchází pryč.

Bohužel vás musíme zklamat, tyto a podobné scény jen přiživují široce rozšířenou nepravdu. Vlastně aniž by to kdy někdo zkoumal, všichni to brali za jednoznačný fakt a věřili tomu.

Teprve v roce 1997 dokázali Bořiči mýtů ve své show několika opakovanými pokusy, že to není možné. Později se tomuto mýtu věnovali také vědci, kteří provedli na 2000 pokusů za různých podmínek, a přesto benzin cigaretou nezapálili.

Pro simulaci potáhnutí z cigarety dokonce vytvořili vakuum, aby zvýšili její teplotu, ale také třeba rozprašovali benzin přímo na zapálenou cigaretu. Došli proto k závěru, že za normálních podmínek a hladinách kyslíku není možné benzin cigaretou zapálit.

Samozřejmě to neznamená, že si můžeme na benzince v klidu zapálit. Kdykoliv totiž může odletět dostatečně žhavý kousek popílku, který by mohl požár způsobit.

Kolik máme chutí?

Schopnost rozlišovat chutě získáváme už v brzkém věku. První z nich je sladká, protože mateřské mléko je přirozeně sladké, aby novorozencům chutnalo. Postupně se učíme rozlišovat také chuť slanou, hořkou a kyselou.

V posledních letech ale bylo zjištěno, že existuje také pátá chuť, která byla nazvána umami. Umami je japonské slovo pro glutamát sodný, který propůjčuje chuť řadě potravin (mléko, maso, sýry atd.).

Mnoho let se spekulovalo, že se nejedná o chuť, ale pocit na jazyku, než se došlo k závěru, že se skutečně jedná o pátou chuť. Neurofyziologové navíc zjistili, že mnoho lidí má chuťové receptory pro umami nefunkční a ani o tom nevědí.

Z toho důvodu vnímají čínská jídla, kde je umami důležitou složkou, pouze jako slaná a nechápou, proč jiným tak chutnají.

Vidí pes černobíle?

Jedná se o velmi rozšířený fakt, který se ale nezakládá na pravdě. Psi vidí barevně a vždy viděli. To ale neznamená, že vnímají barvy stejně jako člověk. Vnímají je v trochu jiném barevném spektru než my.

Psi totiž nejsou schopni vidět červenou a zelenou barvu. Červenou vnímají jako žlutou a stejně tak zelenou vidí v odstínech žluté. Nevidí tedy černobíle, ale jsou červeno-zeleno slepí.

Psi ale nezajímá ani tak barva jako jas barvy, který jsou schopni rozlišit mnohem lépe než lidé. Vodicí psi tedy na semaforu nerozeznávají barvy, ale řídí se odlišným jasem těchto barev.

Jakého nejrychlejšího pohybu je člověk schopen?

Je to tlukot srdce? Běh? Nebo snad mrknutí očním víčkem? Kdepak. Lidské tělo je schopno jednoho opravdu unikátního pohybu, při kterém vyvine neuvěřitelné zrychlení. Je jím lusknutí prstů!

Pomocí vysokorychlostních kamer a senzorů bylo změřeno, že maximální rotační zrychlení jednoho lusknutí představuje přibližně 1,6 milionu stupňů za sekundu na druhou. Většině z nás toto číslo nic neřekne, takže si ho raději přiblížíme:

Jedná se přibližně o třikrát větší rychlost, než je rychlost hodu míčem, kterou jsou schopni vyvinout profesionální hráči basketballu. Jedno lusknutí zabere přibližně sedm milisekund, což je asi 20krát rychlejší než mrknutí oka. To totiž zabere více než 150 milisekund.

Je lepší jezdit vpravo, nebo vlevo?

Ve většině států světa se jezdí vpravo, ale v Británii a v zemích, které bývali jejími koloniemi, se dodnes jezdí vlevo. Historikové mají několik teorií, proč tomu tak je.

Jedním z důvodů je historická zkušenost, podle které jezdec na koni jezdil vlevo, aby se v případě napadení mohl lépe bránit. Meč se totiž většinou drží v pravé ruce. Naopak v celých USA jezdily koňské povozy na pravé straně.

Kočí totiž sedávali ve spřežení na levém koni a v pravé ruce měli bič, kterým mohli efektivněji popohánět koně na obou stranách. Po první světové válce se v Evropě začaly rozmáhat automobily s volantem vlevo, které sem byly ve velkém dováženy právě z Ameriky.

Po skončení druhé světové války už většina Evropy jezdila vpravo díky Pařížské úmluvě z roku 1926, která řešila jízdu motorovými vozidly z mezinárodního hlediska.

Ačkoliv se tedy ve světě jezdí nejčastěji vpravo, z biologického hlediska je lepší řízení vlevo, protože má většina lidí silnější pravé oko.