„Má hrobka bude vyhloubena v horách východně od Achetatonu. Poté, co oslavím miliony královských výročí, jež mi dopřeje můj otec Aton, zde také budu pochován,“ maluje si budoucnost faraon Achnaton na jedné z amarnských hraničních stél. Skutečnost bude mnohem smutnější…

Už za života „kacířského“ krále, který v Egyptě načas zavedl kult jediného boha Atona, kameníci pilně pracují na jeho amarnské hrobce. Když v 17. roce své vlády Achnaton (v letech asi 1351–1334 př. n. l.) umírá, není ještě zcela dokončená. Přesto v ní spočine s mnoha svými poklady. Když na počátku 90. let 19. století vstoupí do hrobky na královském pohřebišti v Amarně první archeologové, už zde po nich ale není ani památky. Poslední zbytky předmětů jsou rozdrceny na padrť a řada artefaktů se tou dobou prodává na černém trhu. Po mumii „kacířského faraona“ není ani památky. Překupníci starožitností a domorodí vykradači hrobek ji podle dobového svědectví „roztrhali na kusy“… Ale bylo to tak skutečně? Na tradičním staroegyptském pohřebišti v Údolí králů anglický archeolog Edward R. Ayrton (1882–1914) v lednu 1907 objevuje hrobku s označením KV 55, která je evidentně spojena s amarnským obdobím.

Problém s mrtvolami
Tutanchamon (vláda v letech asi 1332–1323 př. n. l.) se právě uvelebil na trůnu. Je však příliš mladý, než aby se obešel bez moudrých rádců. Po boku má naštěstí schopného vezíra Aje. Snad z jeho hlavy pochází prozíravý nápad, že je načase opustit Amarnu a vrátit se s celým královským dvorem zpátky do Théb a k tradičním božstvům. Co si ale počít s amarnskými hrobkami? I když je nový faraon nechá strážit, dříve či později padnou za oběť zlodějům. Může Tutanchamon dovolit, aby někdo zneuctil mrtvá těla jeho příbuzných, natož aby někdo zcizil jejich bohatou pohřební výbavu? Těžko říct, jak se mladý král k situaci postavil. Minimálně jedno tělo z Amarny ale přenést do Údolí králů dal – do hrobky s označením KV 55. Komu patří mumie v pozlacené rakvi bez obličejové části?

Žena, nebo muž?
Jména a tituly na rakvi jsou vyškrábané. „Objevili jsme hrob královny Teje,“ je původně přesvědčen americký egyptolog Theodore M. Davis (1838–1915), který spolupracoval s Ayrtonem na odhalení hrobky KV 55. Podle prvního antropologického výzkumu mumie jde skutečně o ženu. Napovídá tomu složení paží i absence mužských genitálií. Nicméně ostatky jsou velmi poškozené. Kromě Teje, Achnatonovy matky, jsou dalšími kandidátkami na vlastnictví hrobky KV 55 královna Nefertiti (asi 1370–asi 1330 př. n. l.) nebo její dcery Meketaton či Meritaton. „Rakev byla původně určená pro ženu, ale byl do ní uložen muž,“ tvrdí francouzský egyptolog Georges Daressy (1864–1938).

Další výzkum mumie mu dává za pravdu. V pozlacené rakvi v hrobce KV 55 skutečně odpočívá muž. Nabízí se sám faraon Achnaton. Proslulý australsko-britský anatom Grafton Elliot Smith (1871–1937) hovoří o tom, že nebožtík mohl trpět tzv. Frölichovou nemocí. „Postižení muži při ní trpí nepřirozeným ukládáním tuku na místech typických pro ženy – tedy na hrudi, na bocích a hýždích,“ vysvětluje současná egyptoložka Joyce Tyldesleyová. Na základě řady vyobrazení se dodnes spekuluje, že Achnaton byl touto nebo jinou podobnou nemocí postižen…

Stejná krev
Až další výzkumy nepřipouštějí, že by mumie z KV 55 vykazovala nějakou abnormalitou. Naopak snižují stáří v době její smrti přibližně na 20–25 let, což okamžitě horkým kandidátem na majitele hrobky činí tajemného Smenchkareho, který se trůnu ujal po Achnatonově smrti. V roce 2010 je ale opět všechno jinak.

Dotyčný muž podle všeho zemřel kolem 35. roku života. Tím se okamžitě vrací do hry sám „kacířský faraon“ Achnaton. Výzkum krevních testů navíc potvrzuje, že záhadná mumie má stejnou krevní skupinu jako Tutanchamon. Téměř stoprocentně tedy byli oba muži v příbuzenském vztahu.