Moskevský velkovévoda Basil I. poklekne v roce 1395 před obrazem Panny Marie. Pláče. Jeho země je v ohrožení, a tak se obrací k ikoně, která má mít zázračnou moc. Na druhý den se jeho vojska mají setkat s nepřítelem, mongolským vůdcem Tamerlánem. Pomůže bohorodička uchránit jeho vlast před zkázou?

Panna Marie s dítětem, které se vine k její tváři, takový obraz namaluje neznámý autor kolem roku 1100 v Konstantinopoli. Ikona pak putuje v letech 1131/1136 jako dar do Kyjeva, kde se ocitá ve Vyšegorodském klášteře. Dlouho se zde ale neohřeje.

Uposlechne přízrak

V roce 1156 sem vtrhne velkokníže Andrej Bogoljubskij (1111–1174), vyšebrodský princ. Pořádá trestnou výpravu do Kyjeva a jako kořist si s sebou vezme i vzácný obraz. Ikonu vystaví v Bogoljubově vzdáleném asi 200 km od Moskvy.

„Nevystavuj obraz zde. Odvez ho do Vladimiru,“ přikáže mu ale prý jednoho dne zjevení Panny Marie se svitkem v ruce. Andrej se neodváží neposlechnout.

Vojákům pomáhá malba

Proto obraz bohorodičky uloží do Uspenského chrámu, postaveného v letech 1158–1161. Roku 1395 si ho ale z Vladimiru vypůjčí Moskvané ve chvíli, kdy ruskou metropoli ohrožují nepřátelští Mongolové. Vztyčí ji a nesou před svým vojskem vstříc nepříteli.

Ikona zažene cizí vojsko

Jakmile průvod 26. srpna 1395 uvidí Mongolové, dají se rychle na ústup. Výtvarné dílo má pro Rusy obrovský význam. Carové se k němu modlí vždy, když chtějí dělat nějaké závažné rozhodnutí. Dnes už se ale dílo nachází v moskevské Treťjakovské galerii.