Dosud se uvádí, že pravlastí člověka je Afrika, odkud se postupně rozšiřoval na další kontinenty. Existují ale i dva nálezy, které tento předpoklad zpochybňují. Prvním v z nich se stává zub objevený roku 2002 poblíž bulharské vesnice Rupkite.
Podle odborníků pochází z hominina druhu Graecopithecus freybergi a jeho stáří se odhaduje na 7,24 milionů let. Další fosilie, spodní čelist, přisouzená stejnému druhu, byla nalezena v Řecku, a i její stáří se datuje do stejného období – cca 7,175 milionů let.
Člověk sahelský
Oba dva ostatky jsou tedy starší než tzv. Sahelský člověk nalezený roku 2001 v africkém Čadu, který bývá označován za našeho přímého předka.
Tým složený z německých, bulharských a kanadských vědců pak na základě toho, že sahelský člověk je mladší, vyslovil hypotézu, že společný předek lidí i šimpanzů se vyskytoval v Evropě a teprve potom se přesunul do Afriky.
Diskutabilní teorie
Obrací tak teorii první migrace naruby. Většina odborníků ale upozorňuje, že stavět nový způsob šíření lidstva na pouhých dvou nálezech, je přinejmenším hodně předčasné a značně diskutabilní.
