Podle staré legendy žila kdysi v Laosu civilizace obrů, kterou vedl král Khun Cheung. Když byla říše napadena, svedli obři těžkou, ale vítěznou bitvu s nepřítelem. Na oslavu vítězství pak král nechal uvařit obrovské množství rýžového piva. A kvůli tomu museli obři vyrobit také náležité množství džbánů.
Pravdivost pověsti o rase obrů potvrdit nedokážeme, jejich kamenné džbány ale před námi leží, jako by se nás o její věrohodnosti snažily přesvědčit.
Na náhorní plošině Xianghoang nedaleko města Phonsavan v severním Laosu leží Planina džbánů, výjimečné a mýty opředené místo, poseté zhruba pěti tisíci kamenných nádob, vysokých od jednoho do tří metrů, z nichž největší váží i šest tun.
Archeologové se této lokalitě věnují už celá desetiletí, ale stále nepokročili s odpovědí na otázku: K čemu vlastně měly tyto zvláštní a neprakticky gigantické nádoby sloužit?
Jak se stěhovaly kamenné kolosy?
Džbány v této oblasti najdeme na několika místech, na největším nalezišti Thong Hai Hin jich leží více než dvě stě padesát. Jsou vytesané z vápence nebo pískovce, výjimečně z tvrdé žuly.
Měkčí i tvrdší kámen je opracován železnými dláty a zdá se, že nádoby mívaly původně i víka. Ta však byla nejspíš vyrobena z méně trvanlivého materiálu, možná ze dřeva nebo ratanu, a tak se do dnešních časů nedochovala.
Jak dokázali předkové dnešních Laosanů kamenné kolosy vyrobit a jak je vlastně na místo dopravili? Tato záhada je srovnatelná s otázkami, které si dodnes klademe, přemýšlíme-li o způsobu výstavby egyptských pyramid nebo slavné Baalbecké terasy.
Hřbitov, nebo velká spíž?
Proč tedy dávní tvůrci kamenných nádob svým dílům věnovali tolik úsilí? Někteří badatelé se domnívají, že nádoby ve shodě se starou legendou skutečně sloužily k vaření alkoholických nápojů, podle jiných byly vyrobeny jako zásobárny vody.
Některé ale obsahují lidské pozůstatky, což by nasvědčovalo použití k nějakým pohřebním rituálům. A vyloučena není ani možnost, že dávní kameníci takto vyráběli sýpky na rýži.
Proč je jich ale tolik na tak malém prostoru, to také prozatím nikdo vysvětlit nedokáže.
Tři tisíce let v temnotě
Džbány tu podle všeho leží už tisíce let. Donedávna panovala na vědeckém poli shoda, že zaujímají svá místa od doby železné a vznikly přibližně v době od roku 500 před naším letopočtem do roku 500 našeho letopočtu.
Nedávný výzkum australského vědeckého týmu tuto hranici ale výrazně posunul. K datování použili metodu opticky stimulované luminiscence, která umožňuje stanovit, jak dlouho nebyla země pod džbány vystavena slunečním paprskům.
Ukázalo se, že džbány obsadily svá místa možná už v roce 1240 před naším letopočtem.
Archeologie – nebezpečné řemeslo
Touha lidstva po poznání se na Planině džbánů bohužel střetává s jeho touhou po válčení. Náhorní plošina se v době občanské války v Laosu od 50. do 70. let minulého století bohužel stala terčem masivního bombardování amerických invazních sil.
Od té doby se také stále ještě nepodařilo celou oblast odminovat, a tak jsou zdejší výzkumy nebezpečné a musejí se omezovat pouze na vybrané lokality.