Středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků, nacházející se ve španělské Granadě, bývá právem označován za „nejkrásnější dům světa“. Čím uchvacuje své návštěvníky?

Tajemství ukryté ve jméně

Název Alhambra znamená v arabštině červená. Zřejmě je odvozen od sluncem pálených cihel, vyrobených z kvalitního štěrku a jílu. Z nich byly vytvořeny vnější zdi paláce, jež mají načervenalý nádech.

Dle jiné teorie má název připomínat červenou záři pochodní, při jejichž světle dělníci dlouhé roky po mnoho nocí palác budovali. Název paláce může evokovat i jména jeho zakladatele, Muhammada I. Granadského, známého jako Ibn al-Ahmar (1195–1273). Případně může jít o zkomoleninu arabského Dar al Amra, což znamená Dům pána.

Arabové na jihu Španělska

V říjnu roku 732 zastavil u Poitiers francký král Karel Martel (690–741) muslimskou expanzi ze Španělska do Evropy, kterou si Arabové plánovali podrobit.

Z evropské půdy se však nestáhli úplně, usadili se na jihu Španělska, v andaluské Granadě, kde po dalších sedm století kralovali. Palác byl stavěn především v letech 1284 až 1354.

Španělská nadvláda nad městem

Alhambra se skládá ze tří částí – z hradu, paláce a „podhradí“. Nejstarší částí, jež pochází již z 11. století, je Alcazaba tvořená kasárnami, lázněmi a věžemi.

Na vrcholku nejvyšší z nich zavlála v roce 1492 vlajka španělských vladařů Isabely Kastilské (1451–1504) a Ferdinanda II. Aragonského (1452–1516) poté, co byla dokonána reconquista.

Arabové vedení sultánem Boabdilem (1460–1533) alias Muhammadem XII.  byli poraženi a Evropa znovu náležela jen Evropanům.

Křesťanský pohled na věc

Poté, co se Alhambra dostala do rukou křesťanů, začali ji tito upravovat k obrazu svému. Stěny byly zavápněny, kresby a zlacení odstraněny, nábytek rozbit nebo přemístěn.

Karel V. (1516–1556), vnuk Isabely a Ferdinanda, nechal do komplexu vklínit kostel, klášter i renesanční palác, jehož tvůrcem byl Pedro Machuca (1490–1550), žák Rafaela a Michelangela. Ani on však ladnou architekturu islámských tvůrců nepřekonal.

Kostel Iglesia de Santa María de la Alhambra nahradil v 16. století palácovou mešitu.

Nezničil ji ani Napoleon

I v dalších letech znehodnocování paláce pokračovalo, v roce 1812 byly například některé věže vyhozeny do povětří. Napoleon Bonaparte (1769–1821) dokonce plánoval stejný osud pro celou Alhambru.

Nebýt sabotéra, zmrzačeného vojáka, který svému veliteli plán překazil, když znehodnotil výbušninu, nebylo by dnes už co obdivovat.

Perla vsazená do smaragdu

Tak hovoří o Alhambře maurští básníci v narážce na barvy budov, obklopených okolními lesy. V zahradách kolem komplex paláců najdeme pomerančovníky, myrty i jilmy, lze zde zaslechnout zpěv slavíků a osvěžit se vodou z tryskajících fontán a kaskád.

Nachází se v nich i původní maurský letohrádek Palacio de Generalife z konce 13. století.

Za vrchol maurské architektury a umění jsou považovány dva paláce nasrovských sultánů, Júsufa I. (1318–1354) a Muhammada V. (1339–1391), vybudované ve 14. století, a to Myrtový dvorec a Lví dvůr.

Myrtový dvorec

Uprostřed 42 metrů dlouhého a 22 metrů širokého Patia de los Arrayanes je velká, mramorem obkládaná nádrž se zlatými rybkami, obklopená myrtami. Na jeho jižní a severní straně se pak nachází galerie s mramorovou kolonádou.

Z tohoto nádvoří jsou na severu vidět nad střechy vystupující stěny Torre de Comares, odrážející se v jezírku. Symbol Alhambry je Lví dvůr, který měří 35 metrů na délku a 20 metrů na šířku.

Obklopuje jej 124 bílých mramorových sloupů kolonády, zdobené propracovanými ornamenty. Uprostřed tohoto náměstí stojí jedinečná alabastrová Lví fontána v podobně mísy, kterou podpírá 12 lvů z bílého mramoru.

Důmyslné hodiny ve lví fontáně

Sochy původně sloužily jako hodiny, voda totiž proudila každou hodinu z hlavy jiného lva. Když křesťané hodiny později rozebrali, aby zjistili, na jakém principu pracují, byl to konec časomíry, ale jako fontána památka funguje dál.

I díky ní nestoupne teplota v paláci na více než 22 °C. Navazuje na ni totiž čtveřice dalších fontán, které ohraničují identické zahrady, v islámu symbol ráje.

Síň vyslanců

Salón de los Embajadores je největší síní v Alhambře. Je to čtvercová místnost, se stěnami 12 metrů dlouhými, zatímco střed dómu je vysoký 23 metrů. Sloužila jako velká přijímací místnost, trůn sultána byl umístěn naproti vchodu.

V tomto sále přijal Kryštof Kolumbus (1451–1506) podporu Isabely a Ferdinanda k cestě do Nového světa.