Sotva dvacetiletý Elmyr de Hory, absolvent mnichovské Akademie Heimann, se v Paříži stává žákem slavného francouzského malíře Fernanda Légera (1881–1955).
Vyniká úžasným šarmem a díky tomu se seznámí snad s každým umělcem, který se ve zdejší čtvrti bohémů objevil.
Nit úspěchu ale přetrhává 2. světová válka. Protože je židovského původu, skončí v koncentračním táboře. V roce 1945 se opět objevuje v Paříži a pouští se do malování. Moc úspěšný ale není, stačí to sotva na živobytí. Nakonec ale o něj štěstěna zavadí.
V roce 1946 ho navštíví vdova po britském automobilovém závodníkovi Malcolmu Campbellovi. Zaujme ji kresba dívčí hlavy. „Nejde náhodou o Picassovo dílo?“ optá se. Horymu se rozsvítí. Tohle je jeho životní šance! Kývne. Vdova hned chce obraz koupit.
Elmyr dělá drahoty: „Vlastně bych kresbu svého oblíbence nerad prodal.“ Zvýší tím cenu a oba jsou spokojeni. Vdova si odnáší domnělého Picassa a on má peníze.
Hádky kvůli ziskům
De Hory se hned pouští do tvorby podobných dílek. Picassova tvorba je tehdy velice oblíbená. Se svojí napodobovatelskou aktivitou se svěří příteli Julesi Chamberlinovi. „Uzavřeme partnerství.
Tvoje obrazy budeme vydávat za sbírku děl po otci,“ prohlásí Chamberlin a De Hory není proti. Čile rozprodávají údajná díla Pabla Picassa (1881‒1973) a popletou i na slovo vzaté experty.
Jednu studii si tak pořídí i ředitel Musée des Beaux Arts v belgickém Bruselu. Brzy ale začne spolupráce Elmyra a Julese skřípat kvůli rozdělování zisků. De Hory proto začne pracovat sám na sebe. Dostává se i do Hollywoodu, kde se vydává za barona.
Kromě Picassa napodobuje i další. „Na místě (galerie v Beverly Hills) jsem prodal tři Matissovy akty perem a inkoustem… Poté si ode mne majitel vždy koupil vše, co jsem mu nabídl. Prodával jsem s pětisetprocentním ziskem lidem od filmu,“ mne si ruce.
Spáchá sebevraždu
Ovšem podezření hlodá v obchodníkovi Franku Perlsovi. Proto Elmyr musí zmizet z Los Angeles. Chce padělatelství nechat, jenže mu dojdou peníze, a tak se k němu zase vrací.
Skryje se za identitu L. E. Raynala a nabízí galeriím falešného Pabla Picassa nebo Henryho Matisse (1869–1954). Zakrátko se ale na něj začne ptát FBI. Prchá do Mexico City, a když se situace zklidní, objeví se v New Yorku.
„Za provizi 40 % budu prodávat vaše obrazy,“ nabídne mu obchodník francouzsko-řeckého původu Fernand Legros (1931–1983). Společníci se ale neustále hádají a Legros nakonec ukradne kufr napěchovaný De Horyho díly.
Malíř uteče na Ibizu, ale po čase spolupráci s Legrosem obnoví. Fernand nechá ze zisků postavit Elmyrovi dům, kde umělec pořádá bohémské večírky. Budí ale zájem policie, která ho chce z ostrova vypovědět. To nedopustí, v prosinci 1976 se raději otráví léky.
