„Sestřelit!“ dostává rozkaz skupina německých stíhaček z letky 14 v Bordeaux. Osm strojů Junkers Ju-88 vyráží do vzduchu proti neozbrojenému letounu Douglas DC-3, který vzlétl z lisabonského letiště Portela a míří do Bristolu.

Malé letadlo se 13 cestujícími na palubě a čtyřčlennou posádkou nemá šanci….

Přitom by se letounu DC-3, který se odlepil z Lisabonu 1. června 1943 v půl desáté dopoledne, nemělo nic stát. Jeho identifikační číslo uvedené na trupu jasně prozrazuje, že jde o civilní let. Piloti německých Junkersů to nemohou přehlédnout.

Přesto střílí. Jejich kulomety neomylně zasáhnou cíl. Vzduchem zní detonace, vybuchují palivové nádrže letadla DC-3. Vzápětí se jeho trup rozlomí na dvě části, které nezadržitelně padají do Biskajského zálivu.

Nad troskami se navždy zavře voda. Nepřežije nikdo.

Bojovník z filmového plátna

Proč čekal 13 cestujících a posádku tak krutý osud? Důvodem je pravděpodobně přítomnost jednoho VIP pasažéra na palubě. Britský herec Leslie Howard (1893–1943) patří mezi celebrity protinacistického boje, i když se nepohybuje na frontách 2.

světové války. Jeho slova, která zní z rozhlasových přijímačů, ale vyzývají k boji proti Hitlerově zlu. Snímky, kde hraje, udržují Brity v přesvědčení, že si s nacistickým netvorem dokážou poradit.

Britská filmová ročenka o jeho práci mluví jako o „jednom z nejcennějších aspektů britské propagandy.“ Nepřítel ale má samozřejmě jiný názor. „Nejraději bych ho viděl s kulkou v srdci,“ ucedí šéf německé propagandy Joseph Goebbels (1897–1945), kterého Howard dokonce v jednom filmu zesměšňuje.

To ale není zdaleka všechno…

Známé dvojice

Leslieho je možné často vidět ve společnosti jeho agenta Alfreda Chenhallse (1900–1943). Nápadně připomínají jinou, veřejnosti dobře známou dvojici: britského premiéra Winstona Churchilla (1874–1965) a jeho tělesného strážce Waltera Henryho Thompsona (1890–1978). Chenhalls jako zavalitý muž s lehce nahrbenou postavou, který si rád zapálí doutník, výrazně připomíná Churchilla a vyšší a štíhlý Howard se nápadně podobá Thompsonovi. Osudné karty navíc zamíchá i náhoda.

Churchill se tehdy v Thompsonově společnosti vrací ze Severní Afriky. Němci se proto mohli snadno domnívat, že se cestou zastavil v Lisabonu.

Terčem mohl být i obchodník

„Churchill sám zastával názor, že Howard, Chenhalls a další na tomto letu zahynuli z tohoto důvodu,“ míní současný britský autor Graeme Donald. Dokonce i sám premiér Churchill, vyjadřuje politování nad incidentem slovy, že to „pro mě byl bolestivý šok,“ a dodává, že „brutalita Němců byla vyrovnána pouze hloupostí jejich agentů.

“ Zmíní se také o tom, že na palubě osudného letu byl i další možný terč nacistů, židovský obchodník Willfrid Israel (1899–1943), uprchlík z Německa, který se usadil v Londýně a pomáhal židovským imigrantům z třetí říše.

Domnívá se ale, že Israel pro Němce nebyl natolik důležitou osobou, aby jim stál za tak rozsáhlou akci. Daleko spíš měl být cílem sám Churchill s Thompsonem, respektive Howard s Chenhalllsem.