Příběhy o legendárním anglickém králi Artušovi jsou plné rytířských soubojů, dvorné lásky a ušlechtilých činů. Do jaké míry jsou ale pravdivé? Vydejte se námi po stopách pravděpodobně nejznámějšího mýtického hrdiny všech dob!

Historikové a odborníci na anglické dějiny se shodují, že artušovské příběhy spadají do 5. a raného 6. století. Právě tehdy se prý budoucí obdivovaný hrdina narodí jako plod zapovězené lásky britského krále a jedné zneužité a oklamané ženy.

Kouzelník Merlin ho prý následně matce odebere a předá do výchovy vznešenému siru Hectorovi. V jeho domácnosti se z Artuše stane mladý muž odhodlaný bránit všechny rytířské ctnosti.

Když vytáhne z kovadliny meč, který podle legendy může vyjmout pouze „král vší Británie po právu i rodem“, je rozhodnuto. Artuš se stává anglickým vladařem a za jeho dobrotivé vlády prožívá Británie zlatý věk.

Alespoň tak se to píše ve starých britských kronikách. Lze jim věřit?

Pravděpodobně vůbec první dochovaná zmínka o králi Artušovi pochází z  díla Historia Brittonum (Dějiny Britanů) velšského duchovního Nenniuse: „V 5. století se zvyšoval počet Sasů v Británii a jejich síla rostla.

Tehdy proti nim bojoval Artuš a rytíři Británie.“ Je faktem, že Anglie v té době skutečně čelí nájezdům mnoha kmenů a právě Sasové patří mezi nejnebezpečnější.

Historické záznamy o Artušovi najdeme také ve Velšských letopisech psaných mezi lety 455 a 977. I zde je panovník vykreslován jako udatný bojovník.

Přibližně v roce 1136 dokončí anglický kněz Geoffrey z Monmouthu (asi 1100–1155) dílo Dějiny králů Británie. V něm k Artušovi na základě vlastního výzkumu přidává kouzelníka Merlina a některé další nadpřirozené prvky.

Odvolává se přitom na staré dokumenty a dávno zapomenuté kroniky. Zdá se tedy, že historických záznamů o králi je více než dost!