Skončil jako spáleniště, takový měl být osud slavného sídla rodu Slavníkovců. Opravdu? Tak drsně to s ním zřejmě nakonec nedopadlo…

„Jako draví vlci ztekli hradní zdi, muže a ženy do jednoho pobili, a sťavše čtyři bratry svatého Vojtěcha se vším potomstvem před samým oltářem, hrad zapálili, ulice krví zkropili, a obtíženi krvavým lupem a krutou kořistí, vesele se vrátili domů,“ líčí Kosmova kronika vyvraždění rodu Slavníkovců na svátek svatého Václava 28.

září 995.

Oheň nic nepotvrzuje

Ze slavného rodu zbyli jenom bratři Vojtěch (asi 956‒997), Soběslav (†1004) a Radim (před r. 970‒po r. 1006), kteří měli to štěstí, že v osudný den v Libici nad Cidlinou nebyli. Kronikář ale zřejmě trochu přehání, když tvrdí, že došlo k vypálení hradiště.

Během více než stoletého výzkumu na Libici totiž archeologové nenarazili na žádnou vrstvu, která by potvrzovala, že se hrad proměnil ve spáleniště.

Rozlehlé sídlo

Naopak vše nasvědčuje tomu, že hradiště sloužilo svému účelu i po nešťastné události. Poslední zmínky o hradišti se datují do roku 1130.

V době největší slávy se jednalo o mimořádně rozsáhlé sídlo o rozloze asi 12 hektarů, které tvořil knížecí palác, tři chrámy, mincovna a hospodářská stavení.