Osekávají dřevěné trámy. „Nekácej takové třísky,“ pokřikují mezi sebou legionáři, když jeden z nich přitáhne příliš tenký kmen.

V Ivani na levém břehu řeky Jihlavy, rovněž v blízkosti dnešních Novomlýnských nádrží na jihu Moravy, z nich budují konstrukci nadzemní stavby, opírající se o řady trámů.

„Dělej pořádně, jinak nám to ta verbež barbarská zbourá jako domeček z karet,“ dobírají si jeden druhého. Dřevěná bariéra musí ztížit Germánům možný útok na vstup do tábora. Palisádu lemuje obranný příkop široký až 4,4 metru.

Pozůstatky po bráně zůstanou skryté v zemi na dlouhá staletí. Pozornost archeologů přilákají až letecké snímky, které s ohledem na barvu a vzrůst obilí naznačují, že se pod zemí skrývá nějaký objekt…

K delšímu pobytu

„U pochodových táborů obranu zajišťuje příkop a val s opracovanými dřevěnými kůly (sudes), které se daly svazovat do ježků. Val byl zhotoven z drnu a hlíny.

U táborů, které byly užívány delší dobu, mohla být čelní strana valu opatřena dřevěnou palisádou a později i kamennou hradbou. Věže se u pochodových táborů nebudovaly,“ vysvětluje Petr Mach z Archeologického ústavu Akademie věd.

Všechno nasvědčuje tomu, že tábor v Ivani vojáci užívali delší dobu, střežil přístupovou cestu k Hradisku u Mušova. Průzkumy včetně toho ivaňského potvrzují, že se tábory stavěly na základě jednotného plánu. Jsou si podobné jako vejce vejci.

Cely pro osm lidí

Vstupem proudí dovnitř tábora v Brně-Modřicích další a další vojáci. Jejich zástup vypadá jako nekonečná řeka lidských těl. Těší se, až si natáhnou údy zmožené bojem, i když bydlet tu budou namačkaní jako sardinky.

Kasárna vojáků se vždy budují nedaleko opevnění – jinak tomu není ani v Brně-Modřicích, i když zbytky zdejšího římského tábora se rekonstruují jen těžko kvůli moderní zástavbě. Jeden kasárenský blok poskytne přístřeší kohortě o 480 mužích.

Osm legionářů obývá místnost o rozloze asi 30 m2, veranda nebo předsíň slouží k odložení výstroje. Hned u kasáren se nalézá i obydlí centuriona, setníka, aby to neměl k mužstvu daleko. Na rozdíl od prostých vojáků se může pochlubit rozměrnějším bytem.

Ještě lépe je na tom hlavní velitel. Jeho rezidence, praetorium, už nabízí příjemný luxus často i se zahradou k odpočinku. Nálezy dvou pecí i kostí zkonzumovaných zvířat napovídají, že mužstvo v Brně-Modřicích rozhodně netrpělo hlady.

Kromě toho archeologové narazili na hrotitý příkop ve tvaru písmene V. „Pro římské tábory je typický,“ hlásila o nalezeném obranném prvku v roce 2016 archeoložka Jana Němcová.