Dějinný význam konopí pro lidstvo ukazuje celá řada výzkumů z posledních let, včetně například jednoho hrobu v Turfanské proláklině v severozápadní Číně. Ve starověku lokalita patřila mezi strategické body na Hedvábné stezce.
V řadě zdejších hrobů vědci v roce 2016 našli semena a rozemleté listy konopí. Nález ostatků asi 35letého muže z doby před 2500 lety ale badatele překvapil. Přes hrudník měl dotyčný položeno 13 celých rostlin konopí, špičkami směřujícími k obličeji.
Ve všech případech šlo o samičí rostliny, z nichž se získává marihuana. Muž během svého života zřejmě patřil k jejím aktivním uživatelům. Rozhodně ale nebyl výjimkou, jak dokazuje spousta dalších objevů.
Droga proti bolesti
Kadidlo s obsahem konopí používali už před 5000 lety lidé kurganové kultury, což byli první kočovní Indoevropané. Tvrdil to anglický archeolog Andrew Sherratt (1946–2006) a vycházel přitom z nálezu nádoby na území dnešního Rumunska.
Ukrývala zuhelnatělé zbytky konopných rostlin.
O starověkém užívání svědčí i další nález, sibiřská mumie „Princezny z Altaje“, stará 2500 let, kterou roku 1993 odhalila na náhorní planině Ukok na pomezí Mongolska, Ruska, Kazachstánu a Číny archeoložka Natalia Polosmaková, měla v hrobě uloženy i nádoby s konopím. Prokazatelně trpěla rakovinou prsu a drogu zřejmě používala k utišení bolestí.
Konopí si oblíbili i Vikingové
V roce 2013 našli archeologové na Kavkaze v jižním Rusku 2400 let staré vodní dýmky, které obsahovaly částečky marihuany a opia. Podle názoru vědců patřily Skythům, kočovnému národu, jenž od 9. století př. n. l. do 5. století n. l.
putoval v euroasijských stepích. Nálezy z lokality Sosteli na jihozápadě Norska z období 650–800 n. l. podle vědců dokazují, že i v této severské oblasti se kultivovalo konopí. V nejteplejší části země ho pěstovali Vikingové. Badatele o tom přesvědčily zbytky pylu konopných rostlin, nalezené ve výkopech.
