Muži jsou více ohroženi barvoslepostí, ženy po menopauze zase syndromem suchého oka, tmavoocí lidé mívají častěji glaukom, populace po čtyřicítce ztrácí schopnost zaostřovat a u národů, kde je práce spojena s neustálým hleděním do blízka, odborníci pozorují epidemii krátkozrakosti.
Zjistěte, jaké oční nemoci hrozí vám.
Existuje široké spektrum očních onemocnění a rizikových faktorů, které k nim mohou vést. U většiny z nich má svůj podíl dědičnost, která nás předurčuje ke všem dioptrickým vadám, jako je krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.
Uvádí se například, že v rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20 až 40 % dětí, v případě, že jsou krátkozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 % dětí. Geny mají vliv například i na propuknutí zeleného zákalu.
Oční choroby ovšem nejsou vždy jen rodovou záležitostí. Jsou tu i další aspekty, které vám prozradí, zda můžete být v ohrožení…
Až desetina mužů trpí barvoslepostí
K vyššímu riziku různých onemocnění může mimo jiné předurčovat i pohlaví. Nejinak tomu je také v oblasti oční medicíny.
„Opravdu existují některé pohlavně vázané choroby, typicky k nim patří třeba barvoslepost,“ potvrzuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha, a dodává, že právě zmíněná barvoslepost má mnohem vyšší výskyt u mužů.
„Asi 6–10 % mužů trpí barvoslepostí různého stupně. Od absolutní barvosleposti až po mírnou formu, kterou člověk ani nezaznamená, ale všimne si jí až lékař, když provede test.
Ten se dělá například během vyšetření, jež je nutné k získání řidičského průkazu,“ dodává primářka. I v případě barvosleposti hraje ovšem důležitou roli dědičnost.
Ženám po padesátce by v kabelce neměly chybět umělé slzy
U něžného pohlaví se zase objevují „typická ženská oční onemocnění“. Patří k nim syndrom suchého oka, který postihuje zejména ženy v období po 40. či 50. roce. Potíže úzce souvisejí s hormonálními změnami, k nimž dochází v období klimakteria.
Mimo jiné způsobují i nedostatečnou produkci slz, anebo tvorbu nekvalitních slz.
„Kvalitní slza obsahuje vodnou složku, tukovou složku a hlenovou složku. Cílem je, aby byly slzy dostatečně vazké a obalily povrch oka, rohovky. U ní je zapotřebí, aby byla smáčená a neosychala.
Obzvlášť když chybí tuková a hlenová složka, oko není dostatečně smáčivé a vznikají tam suché skvrnky, což extrémně dráždí nervová zakončení.
Následkem dochází k řezání, pálení a bolesti,“ popisuje primářka Valešová a doporučuje, aby ženy, které těmito potížemi trpí, nosily v kabelce umělé slzy. Situaci mohou zhoršovat i některé vnější faktory, jako je klimatizace či větrné počasí.
V takových případech oftalmoložka radí chránit oči brýlemi, klidně i nedioptrickými.
Po čtyřicítce přichází presbyopie, po šedesátce šedý zákal
Již bylo zmíněno, že nejen samotné pohlaví, ale i věk má vliv na vznik určitých očních nemocí. Typickým příkladem věkově podmíněné vady je presbyopie, česky označovaná jako vetchozrakost.
Vzniká u žen i u mužů po 40. či 45. roku věku a často se o lidech, u nichž začne propukat, z legrace říká, že mají „dlouhou ruku“.
Toto pořekadlo naráží na fakt, že když si chtějí něco přečíst, natahují předmět s textem dále od očí, protože nablízko přestávají písmena rozeznávat. Po šedesátém roce pak přichází nezřídka šedý zákal způsobený zakalením přirozené oční čočky.
Výhodou obou těchto onemocnění je, že se dají jednoduše odstranit během ambulantního a bezbolestného zákroku. „Operaci provádíme tak, že se odstraní lidská čočka, ponechá se pouzdro a do něj vložíme čočku umělou,“ vysvětluje oftalmoložka Valešová.
Umělá čočka může být buď trifokální, která umožňuje ostré vidění na dálku, střední vzdálenost i do blízka, anebo s prodlouženým ohniskem vzdálenosti, jež umožní kontinuální zaostřování do dálky a na střední vzdálenost.
Tím je i v pokročilém věku možné se zbavit brýlí, anebo alespoň výrazně snížit závislost na nich. Pokud člověk podstoupí presbyopickou výměnu čočky, automaticky se tím vyhne šedému zákalu v pozdějším věku, protože umělá čočka se již zkalit nemůže.
Primářka Valešová zároveň apeluje na všechny čtyřicátníky, aby zhoršené vidění do blízka neřešili jen nákupem brýlí v supermarketu, ale absolvovali důkladnou prohlídku u specialisty.
A to nejen kvůli dioptriím, ale protože taková „revize oka“ dokáže odhalit i choroby, které zprvu pacient vůbec nevnímá – například glaukom, jenž v prvním stádiu nebolí ani nezhoršuje vidění.
Máte tmavé oči? Nechte si vyšetřit nitrooční tlak!
Možná vás to překvapí, ale i barva očí může rozhodovat o tom, zda u vás propukne oftalmologické onemocnění. Zmíněný zelený zákal neboli glaukom je například častěji zjišťován u tmavookých lidí.
„Tmavé oči mají zásadním způsobem více pigmentových zrn. Na duhovce, ale i jinde v oku. Tato zrnka mohou svým objemem působit potíže, například ucpávat kanálky uvnitř oka, které odvádějí nitrooční tekutinu do Schlemmova kanálu a žilního systému.
U lidí, kteří mají extrémně tmavé oči, což může být spojeno i s tmavou pletí, je proto mnohem vyšší výskyt zeleného zákalu,“ objasňuje Valešová. Z důvodu omezení odtokových schopností oka se zvyšuje tlak nitrooční tekutiny.
Postupně pak odumírají vlákna zrakového nervu, které přenášejí zrakové informace ze sítnice do mozku.
Nebezpečí spočívá v tom, že člověk vlastně ani neví, že tímto onemocněním trpí – a když se začnou změny projevovat a zhoršuje se vidění, je v této fázi již nevratně poškozeno více než 40 % vláken zrakového nervu. Z tohoto důvodu až polovina lidí o své nemoci vlastně vůbec netuší!
Pohled po staletí upřený do blízka si vybírá svou daň
Zatímco výrazně tmavoocí lidé jsou vystaveni riziku glaukomu, u Asiatů se ve zvýšené míře zase objevuje krátkozrakost. „V zemích, jako je Japonsko nebo Čína, je obrovský výskyt krátkozrakosti.
Určitý stupeň myopie tam postihuje 80–90 % lidí, často mívají i 7 nebo 8 dioptrií,“ upozorňuje oční lékařka Valešová na zajímavý fenomén a nabízí vysvětlení:
„Jednoznačně to sice prokázáno není, ale existují určité vědecké hypotézy, které pracují s faktem, že tyto národy mají velmi složité písmo a intenzivně dlouhodobě pracují s pohledem upřeným do blízka, proto extrémně zatěžují zaostřovací aparát.
Do školy se tam chodí dříve, i děti pracují víc hodin než je zvykem u nás, takže zřejmě se po staletí vyvíjela určitá predispozice. To, co si v životě způsobíme, se promítá do genového fondu v dalších generacích,“ doplňuje oční specialistka.
Epidemie krátkozrakosti zavalila i Evropu
Ostatně, nemusíme zabíhat až do Asie, i v našich zeměpisných šířkách se stále více rozmáhá způsob života, kdy po většinu dne ostříme na blízkou vzdálenost – což je pro oko nepřirozené a může to vést k únavě očí a ztrátě schopnosti zaostřovat.
„My jsme původně sběrači, později lovci. Čili náš zrak byl stěžejní od metru dále, při lovení to bylo od 5 metrů dále. Na to jsme byli jako lidé ‚konstruováni‘, ale teď žijeme úplně jinak. Ve skutečnosti jsme to převrátili:
Většina lidí v dnešní době dělá maximum práce do blízka. Pracují se čteným textem, s počítačem… A na to všechno je zapotřebí zaostřování,“ popisuje primářka Valešová, co vede k nárůstu krátkozrakosti i v našich končinách.
Kancelářské povolání tak patří k rizikovým faktorům, které mohou negativně ovlivňovat náš zrak. Namáhání očního zaostřovacího svalu oftalmoložka přirovnává k situaci, kdy bychom například celý den dělali dřepy – pak by nás také pořádně bolely nohy! A podobně to platí i v případě přetěžovaných očí…
Dioptrií se lze zbavit díky operaci, která trvá jen pár sekund
Jak tedy můžeme při sedavém zaměstnání očím ulevit? Odborníci doporučují každých dvacet minut práce na počítači se alespoň na dvacet sekund zahledět z okna nebo na místo vzdálené nejméně šest metrů.
Při práci v klimatizované místnosti radí používat umělé slzy proti vysychání povrchu oka a samozřejmě k péči o oči nevyhnutelně patří i pravidelné kontroly u očního lékaře.
