Když vlámský jezuita a misionář Ferdinand Verbiest vyrobí kolem roku 1672 pro čínského císaře Kchang-siho asi 65 centimetrů dlouhý, plně funkční model vozítka na parní pohon, asi netuší, že právě položil základy vynálezu, který způsobí v lidské civilizaci doslova revoluci.
Do výtvoru Ferdinanda Verbiesta (1623–1688) by se nenasoukal ani ten sebemenší řidič, a tak si lidstvo bude muset na první samohybná vozidla, dostatečně velká pro přepravu osob a nákladu, počkat až do závěru 18. století.
Je to konkrétně Francouz Nicolas-Joseph Cugnot (1725–1804), který kolem roku 1769 vytvoří tříkolku na parní pohon. Kromě toho zkonstruuje také dva parní traktory pro francouzskou armádu. Jeho vynálezy mají ovšem mnoho much. Potíže jsou hlavně se zásobováním vodou a udržováním tlaku páry.
Pionýři úspěch nemají
Předzvěstí revoluce v dopravě je pak vynález spalovacího motoru. Zaslouží se o něj v roce 1807 Francouz Nicéphore Niépce (1765–1833) a jeho bratr Claude. Žel bohu jej nenainstalují do silničního vozidla, nýbrž do lodi.
Na rozdíl od Švýcara Françoise Isaaca de Rivaze (1752–1828), který ve stejný rok přijde se svým vlastním „de Rivazovým spalovacím motorem“, který použije k vývoji prvního vozidla na světě, které je poháněno takovým motorem. Díru do světa s ním neudělá ani on, ani Niépce.
Revoluce má číslo 37 435
To se podaří až Němci Karlu Benzovi (1844–1929). Pravda, ve stejné době pracuje na něčem podobném několik dalších německých inženýrů, mimo jiné Gottlieb Daimler (1834–1900) nebo Siegfried Marcus (1831–1898).
Benz je ovšem první, kdo dá světu moderní automobil – praktický, sériově vyráběný vůz pro každodenní využití. Stane se tak v roce 1885. Patentovat si Benz svůj výtvor nechá o rok později, přesně 29. ledna 1886. V listopadu 1886 je jeho žádosti vyhověno.
Patent má číslo 37 435 a je v něm popsána tříkolka poháněná výhradně spalovacím motorem. Tady někde hledejme počátek moderní automobilové historie.
PR zařídí manželka
První Benzův automobil, hnaný čtyřdobým benzínovým jednoválcem s elektrickým zapalováním, karburátorem a kapalinovým chlazením, stojí 600 marek. Do roku 1888 je vyrobeno jen několik málo kusů.
Jenže pak do jednoho z nich sedne v srpnu 1888 Benzova manželka Bertha (1849–1944) a vydá se spolu se svými dvěma syny na více než stokilometrovou cestu z Mannheimu do rodného Pforzheimu, aby demonstrovala, že ten „kočár bez koní“ je bez problémů schopen i takových dlouhých štrek.
Nejenže přitáhne k novince značnou pozornost veřejnosti, ale během cesty jen tak mimochodem vymyslí brzdové destičky a také navrhne manželovi přidání třetího rychlostního stupně.
Vývoj pádí kupředu
S Benzovým vynálezem dostane vývoj automobilu kýžený impuls a může vesele uhánět vpřed. V roce 1888 přichází skotský zvěrolékař John Boyd Dunlop (1840–1921) s pneumatikou plněnou vzduchem, která nahradí do té doby používané pevné gumové obruče.
V roce 1924 přichází první autorádia. V roce 1973 první airbagy. A v roce 1997 představí Toyota první sériově vyráběný hybridní automobil, poháněný spalovacím motorem a elektřinou.
