Moderní meteorologie spoléhá na superpočítače a družice, ale někdy jsou lepšími předpovědními nástroji obyčejní mravenci nebo květy pampelišek. Jak funguje současný systém předpovědi počasí a co nám mohou říct přírodní pozorovatelé?
Smíchej data, přidej počítačové modely
V Česku se předpovídá na základě dat z šesti polárních a dvou geostacionárních satelitů (snímají ve stále stejném bodu nad povrchem Země). Srážky, bouřky, vítr a jejich sílu snímají ze země radary (vysílače elektromagnetického záření).
Jejich údaje se „smíchají“ s daty z družic. Přidají se teplota, vlhkost, tlak, vítr a srážky z meteostanic – právě tohle jsou mimochodem klíčová data pro detailní předpovědi. Pak přijdou na řadu numerické modely.
Tedy počítačové „věštění“ toho, co se bude dít v chaotické atmosféře. Zde vznikají další nepřesnosti.

Meteorolog přidá nadhled, hodnocení a zkušenost
Přisypou se historická data a statistiky – znalosti o opakujících se povětrnostních jevech na základě minulých událostí. A přikápnou se zprávy z letadel a lodí. Ty jsou důležité zejména pro místa, kde nejsou pozemní meteostanice, třeba pro oceány.
A k tomuhle „guláši“ přijde meteorolog, „ochutná“ a přidá své hodnocení a zkušenosti. Teprve v tuhle chvíli je tu předpověď. Na den, tři dny, týden a třeba i měsíc. Její spolehlivost ovšem s dobou klesá.
Odhad počasí ve vzdálenější době stojí pouze na numerických modelech a statistikách.
Jsou aplikace v telefonech hloupé?
A teď to hlavní. To, co ukazují aplikace v mobilu, je často jen surový výstup z naměřených dat a modelů. Kdyby tohle mělo být dostačující, meteorologové nebudou potřeba. Tak to ale není, matematické modely nezvládnou vše.
A například proto se nám může stát, že výlet v den, kdy mělo být krásně, strávíme v pláštěnce. Je to i tak, že odborníci umějí dobře vymezit oblast výskytu jevu, pravděpodobnost a upozornit na nebezpečí. Ale nikdo nezaručí, jestli bouřka nepůjde 5 km severněji.

I když moderní technologie poskytují obrovské množství dat, příroda nám často nabízí jednodušší a překvapivě přesné způsoby, jak předvídat počasí. Někdy stačí pozorovat mravence nebo květy pampelišek, abychom věděli, zda si máme vzít deštník.