Každá etapa lidské historie měla významné myslitele a objevitele, ovšem 19. a 20. století jako by jimi byly přeplněné. Minimálně se nám to tak dnes zdá, protože ohromné množství věcí bylo vynalezeno, objeveno nebo zásadně vylepšeno právě v tomto období.

Zvyšující se úroveň znalostí a technologický pokrok umožňovaly vzniknout nepřebernému množství věcí, které zásadně ovlivnily vývoj a směřování lidského pokolení.

Objev, který je na samé hranici časové tolerance.

Očkování (1798 a 1801) … aneb Jen jedna malá včelička

Děsivá nemoc

Jednou z nejsmrtelnějších nákaz v historii lidstva jsou pravé neštovice. První záznamy o nich nalezneme ve víc jak 3000 let starých spisech z Indie a Číny.

Zemřeli na ně egyptský faraon Ramses V., anglická královna Marie II. Stuartovna i francouzský král Ludvík XV. Po příchodu Evropanů jim podlehlo na 90 % původních obyvatel Ameriky a podle zpětných odhadů zemřelo během 18. století na nákazu pravými neštovicemi na 400 tisíc lidí ročně.

Ani přeživší neměli vyhráno. Většina zůstala po nákaze ošklivě zjizvena a ti méně šťastní navíc oslepli.

První ochrana

Již v hluboké minulosti se proto lidé snažili proti nakažení neštovicemi bránit. Aniž by měli přístroje a znalosti, odhalili základní princip imunity.

Při vystavení omezenému množství viru pravých neštovic (hnis z puchýřků nemocného přenesli na kůži zdravého člověka nebo si zaváděli rozdrcené strupy neštovic do nosu) se tělo stalo odolnějším, a i když se člověk nakazil, prodělal nemoc v mírnější formě.

Geniální nápad

Anglický lékař Edward Jenner na konci 18. století vypozoroval, že dojičky krav, které se nakazily kravskými neštovicemi (na které lidé neumírali), pak neprodělaly neštovice pravé.

Rozhodl se pro experiment, při němž úmyslně nakazil devítiletého chlapce kravskými neštovicemi a o měsíc později ho opakovaně vystavil pravým neštovicím. Chlapec si díky první úmyslné nákaze vybudovanou imunitu a znovu se nenakazil.

Roku 1801 vydal Jenner publikaci O původu očkování vakcínou, a položil tak základy vakcinaci.

Strach a pomluvy

Lidé se však očkovací látky „z krav“ báli. Šířily se povídačky, že po očkování budou děti běhat po čtyřech a bučet jako krávy, ženám narostou místo prsou kravská vemena a všem očkovaným prý naroste po celém těle srst.

První významný člověk, který se proti těmto historkám postavil, byl císař Napoleon. Nechal nařídit očkování ve všech nemocničních zařízeních.

Jako velká propagátorka očkování se ukázala i Marie Terezie, která nechala naočkovat své děti (pouze tři, několik dalších zemřelo v dětském věku, před objevením vakcíny), čímž inspirovala velkou část svých poddaných.

Zajímavost

Biolog a chemik Louis Pasteur byl první, kdo vyvinul očkovací vakcínu v laboratoři. Přesněji úplnou náhodou ji objevil.

Kdyby mu nebylo líto vyhodit oslabené bakterie, o které se asistenti během jeho dovolené zapomněli postarat, asi by ho jen tak nenapadlo zkusit je vpravit do těla pokusného kuřete. K překvapení Pasteura kuře jen lehce onemocnělo, ale nezemřelo. A objev byl na světě!