„Kde najdu žábu?“ přemítá otráveně athénská dívčina jménem Aglaia roku 390 př. n. l. Její chlapec ji před časem svedl a ona se děsí budoucnosti. Chvilky s ním se jí moc líbily a ráda by si je zopakovala. Jenže na to být matkou je ještě příliš mladá.
Navíc jí po pár dnech z klína začne vytékat krev. Právě dostala měsíčky. Už druhý den se proto zoufale rozhlíží, kde by našla žábu.
Tradovaná pověra říká, že když jí třikrát po sobě plivne do tlamy právě v době menstruace, v následujícím období zaručeně neotěhotní. To by se jí náramně hodilo, v případě problémů by to totiž doma pěkně slízla.
Spirála ze slonoviny pomáhá
Zmiňovaný podivný recept zcela určitě nefungoval a těžko říct, kde má svůj počátek. Objevoval se ale ještě ve středověku, kde ho uvádějí mnohé prameny.
Kdyby se Aglaia stala pacientkou už tehdy slavného řeckého lékaře Hippokrata (asi 460–asi 370 př. n. l.), nejspíš by získala mnohem účinnější ochranu. Díky ní by se pak rozhodně nemusela bát předčasného mateřství.
Hippokrates totiž zavádí Řekyním mechanické zábrany proti početí v podobě spirál ze slonoviny. Ty se považují za předchůdce dodnes používaných nitroděložních tělísek.
Nepříznivé vedlejší účinky
Počátkem 20. století se objevují myšlenky, že pomocí hormonů je možné ovlivnit ženský organismus natolik, že nedojde k ovulaci. Na tomto principu se začínají vyvíjet antikoncepční pilulky, což ovšem trvá dlouhá léta.
Teprve 11. května 1960 dostává firma Searle v USA povolení k prodeji úplně prvních pilulek s názvem Enovid. Ty ale mají různé vedlejší účinky.
Do tehdejšího Československa se antikoncepční preparáty dostaly v roce 1965 pod názvem Antigest, ovšem byly velmi málo dostupné.
