Domů     Obří meteority: Kam vyrazit za nejzajímavějšími krátery? (I.)
Obří meteority: Kam vyrazit za nejzajímavějšími krátery? (I.)

„Padá hvězda, něco si přej!“ Tuto radu už téměř každý z nás zaslechl nebo sám vyslovil. Aktuální je i v listopadu a prosinci, kdy se nebe rozzáří bohatou zářivou záplavou zvanou Leonidy a Geminidy.

reklama

I když jde o romantickou představu, padající hvězdy doopravdy neexistují. Jsou to zkrátka a dobře jen meteory!

Někdy se z komet či asteroidů uvolní malé těleso a pokud vstoupí do zemské atmosféry a začne hořet, vidíme světelný jev zvaný meteor, tedy zmíněné „padající hvězdy“.

Zbytek meteoroidu, který přežije průchod atmosférou a dopadne na povrch Země, se nazývá meteorit. A zatímco většina meteoritů jsou jen malé částice, některé větší kusy mohou vytvořit obrovské krátery, zvané impaktní (dopadové).

Podíváme se, kde na Zemi se nacházejí ty nejzajímavější a jak to s nimi vlastně bylo.

reklama
Takto je kráter Gosses Bluff viditelný z vesmíru.
Takto je kráter Gosses Bluff viditelný z vesmíru.

Pád z nebes

Název: Gosses Bluff (Tnorala)

Místo: Austrálie

Stáří: 142 milionů let

Nejvíce studovaným impaktním kráterem v Austrálii je Gosses Bluff, známý také jako Tnorala. Vědci se domnívají, že zdejší kráter vznikl asi před 142 miliony let.

Zatímco původní kráter v průběhu let podléhá erozi, jeho jádro v podobě centrálního prstence o průměru téměř 4,5 km je viditelné dodnes. Vyprávění místních domorodých obyvatel se podobá vědeckému zjištění o původu kráteru.

Podle legend totiž Tnorala vznikne poté, co skupina bohyň tančí po obloze jako Mléčná dráha. Jedna z nich kvůli tomu odloží své dítě v košíku stranou, ale když dítě kope nožkama, košík se převrátí. Zřítí se na Zemi, kde vytvoří kráter.

Rezervace Tnorala je registrovaným posvátným místem, kde jsou návštěvníci vítáni, ale původní obyvatelé žádají turisty, aby projevili úctu a dodržovali vládní zákaz chůze po okraji kráteru.

Okraj kráteru nedaleko města Nördlingen.
Okraj kráteru nedaleko města Nördlingen.

Město plné diamantů

Název: Nördlinger Ries

Místo: Německo

Stáří: 15 milionů let

Kráter (Nördlinger) Ries v západním Bavorsku má na svém vnitřním prstenci umístěny hradby města Nördlingen. Když kdysi meteorit s rychlostí přes 70 000 km/h dopadne na zem, vystaví horniny mimořádnému tlaku a teplu.

Tyto podmínky vytvoří téměř mikroskopické diamanty, z nichž největší mají pouhých 0,2 mm. Takto drobnými drahokamy je malebné německé městečko doslova zaplaveno, podle některých zdrojů jich zde může být až 72 000 tun.

Unikátní geologie města dokonce upoutá pozornost americké kosmické agentury NASA, která zde v roce 1970 provede terénní průzkum a výcvik astronautů misí Apollo 14 a Apollo 17.

Ti se zde mohou seznámit s konkrétními typy hornin, spojenými s impaktními krátery, což jim později pomůže při získávání vzorků hornin z povrchu Měsíce.

Jezero zvané Křišťálové oko dává nahlédnout jak do hloubky, tak i do dávné minulosti.
Jezero zvané Křišťálové oko dává nahlédnout jak do hloubky, tak i do dávné minulosti.

Kráter s nejčistší vodou

Název: Pingualut

Místo: Kanada

Stáří: 1,4 milionu let

Kráter s jezerem je dlouho známý jenom pro Inuity, žijící na Ungavském poloostrově v provincii Québec. Nazývají ho Křišťálové oko pro jeho neobyčejně čistou vodu, která patří k nejprůzračnějším na světě s viditelností do hloubky 35 metrů.

Lidé mimo okruh místních obyvatel se o něm dozví relativně nedávno. Jezero poprvé zpozoruje ze vzduchu posádka letadla amerického vojenského letectva v roce 1943 při přeletu nad touto vzdálenou oblastí.

Průzkum však začne až v 50. letech 20. století kvůli odlehlosti kráteru. Dnes toto jedinečné prostředí s celkovou hloubkou 267 metrů poskytuje vědcům výjimečný pohled do geologické minulosti.

Sedimenty v jezeře Pingualut zůstávají díky specifickým podmínkám nedotčené po dlouhou dobu a tak tyto nánosy poskytují mnohem starší záznamy než jiné vodní útvary v této oblasti.

Hlavní kráter v Kaali
Hlavní kráter v Kaali

Na několik kusů

Název: Kráterové pole Kaali

Místo: Estonsko

Stáří: 2420 až 8400 let

Na kráterovém poli Kaali, ležícím na největším estonském ostrově Saaremaa, lze vidět hned devět kráterů najednou: jeden velký a osm menších.

Jde o stopy dopadu meteoritu, který se rozpadne na několik menších kusů asi 5 až 10 kilometrů nad Zemí a vytvoří tak jedny z nejmladších obřích kráterů na naší planetě. Stáří je stále předmětem vědecké debaty, odhady se pohybují od 2420 do 8400 let.

Těžko proto říct, zda v té době mohli na ostrově trvale žít lidé.

Ale na místě byly nalezeny kosti domácích zvířat a okolo jezera Kaali byla postavena velká kamenná zeď už na počátku našeho letopočtu, což znamená, že oblast byla kdysi používána jako obětní místo.

reklama
Zdroje informací: Wikipedia
Foto: 1) Foto: NASA / commons.wikimedia.org / volné dílo 2) Foto: H. Raab / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0) 3) Foto: NASA / commons.wikimedia.org / volné dílo 4) Foto: Kaspars Priede / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0) 5) Foto: Stadt Nördlingen–Tourist-Information Stadt Nördlingen / commons.wikimedia.org / CC BY-SA 3.0)
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz