Jak v nedávné době vědci prokázali, když nalezli neznámý žvýkací sval, lidské tělo stále není stoprocentně probádáno. Své o tom ví také výzkumníci, kteří se zaměřili na lidskou kůži. Co objevili?

Několik evropských institucí se spojilo, aby prozkoumalo jednotlivé ekosystémy žijící v lidské kůži, jedná se o okem neviditelný záhadný svět, jenž se nazývá mikrobiom. Badatelům se podařilo objevit desítky nových dosud neznámých virů, bakterií a plísní. Tyto organismy mohou kůži udržovat zdravou, nebo celému tělu pěkně „zavařit“.

Tisíce nových poznatků

Vědci sekvenovali genomy mikroorganismů nalezených v 594 vzorcích, které odebrali z různých povrchů kůže od dvanácti zdravých dobrovolníků.

„Objevili jsme tisíce virových sekvencí včetně mnoha takzvaných jumbo-fágů, tedy obrovských virů, které jsou schopné infikovat bakterie. Ty se vyskytovaly nejčastěji na povrchu rukou a nohou našich dobrovolníků.

Tyto oblasti těla mají velmi rozmanité mikrobiomy, což dává smysl, protože se rukama neustále dotýkáme nových věcí v našem prostředí.

Cílem naší budoucí práce bude pochopit, co tyto různé druhy mikrobů v těchto společenstvích dělají,“ uvedla Sara Kashafová, která se na studii podílela.

Současná studie se prozatím věnovala pouze lidem ze Severní Ameriky, ale v budoucnu by vědci chtěli rozšířit zkoumané osoby o rozmanitější populace z různých koutů planety.

Nový pohled na kůži

Výsledky studie přináší úplně nový pohled na lidskou kůži, výzkumnici totiž nalezli 174 dosud neznámých druhů bakterií, čtyři nové houby a dvacet nových jumbo-fágů – tedy virů s 3 až 5krát větším genomem, než má průměrný virus.

„Kromě bakterií a virů, které běžně získáváme, jsme v lidské kůži nalezli také dvanáct genomů jednobuněčných eukaryot – tedy hub, jako jsou kvasinky.

Některé z těchto genomů jsme už znali – například houbu Malassezia globosa, která je spojována s mykobiomem zdravé kůže, ale také s onemocněními, jako jsou lupy.

Když jsme se podívali na tyto nově objevené organismy detailněji, ukázalo se, že jeden z nich je velmi častý u všech dobrovolníků a může se vyskytovat u mnoha z nás,“ popsal Rob Finn, který vedl část výzkumu.