Zatímco původ seznamu antických sedmi divů je obestřen záhadou, nová várka, vyhlášená symbolicky 7. července 2007 (07/07/07) má původ jasný.

Zrodila se z hlasování více než 100 milionů lidí celého světa, kteří se zapojili do ankety spuštěné švýcarsko-kanadským filmařem a cestovatelem Bernardem Weberem.

Ač má řadu kritiků, a experti z UNESCO se od projektu distancují, nejspíš proto, že se na jejich názor nikdo neptal, vítězná sedmička si určitě označení div světa zaslouží.

1. Chichén Itzá (Mexiko)

Mayské chrámové město na poloostrově Yucatán, které bylo od 9. do 15. století centrem Mayů a Toltéků. Nachází se tu řada slavných staveb, jako Pyramida boha slunce alias Kukulkánova pyramida, a také dvě velké cenote – přírodní studny.

2. Socha Krista Spasitele (Brazílie)

Socha, shlížející z vrchu Corcovado (710 m n.

m.) na Rio de Janeiro, byla vytvořena v letech 1921 až 1931. Dílo francouzského sochaře Paula Landowskiho (1875-1961) a inženýra Heitora da Silvy Costy (1873-1947) je vysoké 30 metrů a do roku 1994 šlo o nejvyšší sochou Ježíše na světě.

3. Velká čínská zeď (Čína)

Není sice pouhým okem vidět z vesmíru, jak občas někde píše, přesto patří mezi divy světa zaslouženě. Systém opevnění, který vznikal téměř 2000 let (221 př. n. l.–1644 n. l.) je dlouhý 3460 km, ale se všemi liniemi a odbočkami má úctyhodných 8859 km.

4. Machu Picchu (Peru)

Ruiny inckého města ukryté v peruánských Andách ve výšce 2360 metrů. Komplex chrámů, domů a teras byl postaven kolem roku 1460 z přesně opracovaných kvádrů bez použití malty.

O necelých 100 let později byl opuštěn a jeho ruiny objevil až v roce 1911 profesor Hiram Bingham.

5. Petra (Jordánsko)

Skalní město v jordánské poušti je celé vytesáno do pískovce. Od chrámů a obytných místnosti až po lázně a hrobky. Budované od 3 století př.n.l. dosáhlo vrcholu ve druhé polovině 1. století n.l. kdy tu žilo přes 30 000 lidí.

6. Koloseum (Itálie)

Jediný evropský zástupce mezi novými divy. Největší amfiteátr římské říše byl postaven mezi roky 70 až 80 n.l., sloužil pro divadelní představení i jako aréna pro zápasy gladiátorů a vešlo se do něj 50 000 sedících diváků.

7. Tádž Mahal (Indie)

Monumentální pomník v Ágře je symbolem Indie. Nechal ho postavit císař Šáhdžahán (1592-1666) na památku své ženy Mumtáz Mahal (1593–1631). Pozoruhodný je i tím, že během dne mění barvu. Ráno bývá narůžovělá, večer mléčně bílá a ve slunečních paprscích zlatá.