Kapitán Skotské gardy Gabriel de Lorges (1530 –1574) poposedne na koni. V ruce drží kopí z minulého kola turnaje. Na konci ho roztříštil, ale nezdá se, že by trčící třísky něčemu vadily….

Teď ho čeká soupeř nad jiné vznešený, velký milovník turnajů, král Jindřich II. Francouzský (1519–1559). Pobídne koně. Dřevec drží před sebou a poté ho trochu vykloní, aby dosáhl do protější dráhy.

Trefí se do obličeje, pekelně ostrá špice zlomeného dřevce projede hledím královy helmy a velká tříska se zapíchne do oka – a pokračuje až do mozku! Po 10denním utrpení král 10. července 1559 umírá.

Barbarské jméno a velká sláva

Absurdní krvavou smrt nikdo nečeká – až na jednoho muže. A ty, kteří věří jeho proroctvím. Jméno Michela de Nostradama (1503–1566) zvaného krátce Nostradamus zná dnes snad každý. Právě předpověď královské smrti ho proslaví i na věšteckém poli.

Co na Nostradamových předpovědích svět dodnes tak fascinuje? Možná je to dvojsečnost některých veršů, které jde aplikovat na mnohé osobnosti.

A tak, zatímco u krále se zdá být předurčení jasné, u „bude nosit barbarské jméno, které tři sestry získají, bude mluvit k velkému národu, slovy i činy, jeho sláva a jeho vážnost budou větší než kteréhokoli jiného muže“ může jít stejně tak třeba o Adolfa Hitlera nebo Napoleona I. Bonaparte (1769–1821). Předvídání smrti ale Nostradamovi jde – předpoví i svou vlastní.