Domů     Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích: Výstava motocyklů v Hořicích
Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích: Výstava motocyklů v Hořicích
9.7.2020

Městské muzeum ve spolupráci s hořickým historikem motocyklových závodů na okruzích Mgr. Jaroslavem Kotrbáčkem pořádají výstavu „Nesmrtelný dvoutakt na závodních okruzích“.

reklama
Výstava přiblíží první motocyklový závod ve městě v roce 1926 a první předválečný ročník závodu 300 zatáček v roce 1936.
Výstava přiblíží první motocyklový závod ve městě v roce 1926 a první předválečný ročník závodu 300 zatáček v roce 1936.

Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové fotografie, plakáty, trofeje i několik historických motocyklů, které jsou za spolupráce Ing.arch. Martina Poura zapůjčeny ze soukromé sbírky.

Historie hořických mezinárodních silničních motocyklových závodů je velmi bohatá nejen co do délky trvání, ale také množstvím a kvalitou závodníků, kteří v Hořicích v minulosti startovali.

V dosud uskutečněných 55. ročnících závodu 300 zatáček Gustava Havla zde startovaly tisíce jezdců především z evropských zemí, ale i ze Severní Ameriky, Asie a Austrálie.

reklama
Muzeum sídlí v budově hořického zámku a připomíná historii i současnost motocyklového sportu na přírodních okruzích, zejména pak tradičních závodů 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích. A také historii České Tourist Trophy, závodu určeného především pro veteránské kategorie.
Muzeum sídlí v budově hořického zámku a připomíná historii i současnost motocyklového sportu na přírodních okruzích, zejména pak tradičních závodů 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích. A také historii České Tourist Trophy, závodu určeného především pro veteránské kategorie.

Legendární závod

Závod 300 zatáček získal bezesporu největší proslulost v historii hořických silničních motocyklových závodů.

Letošní výstava motocyklů a veteránů je oproti letům minulým opět bohatší o nové exponáty, trofeje a obrazový materiál, návštěvníci se při zhlédnutí určitě zastaví i u řady různých dalších artefaktů, které se tematicky hořického okruhu a lidí kolem něj týkají.

Součástí expozic jsou i prezentace unikátních filmů a dobových dokumentů,“ uvádí kurátor výstavy Ing.arch. Martin Pour.

Pokud přijedete na výstavu motocyklů, navštivte určitě i Masarykovu věž samostatnosti, která stojí uprostřed přírodního okruhu 300 zatáček Gustava Havla nad městem.

Je z ní krásný výhled po okolí, rozprostřou se před Vámi Krkonoše i malebné Polabí,“ uvádí MgA. Petra Zachovalová, ředitelka Městského muzea a galerie Hořice.

Ke skvostům Hořic patří bezesporu i ojedinělá přírodní galerie soch - Smetanovy sady a sochařský park na vrchu Gothard, prezentující díla sochařů z celého světa vzniklá při mezinárodních symposiích v letech 1966 až 1969 a 1989 až dosud.
Ke skvostům Hořic patří bezesporu i ojedinělá přírodní galerie soch – Smetanovy sady a sochařský park na vrchu Gothard, prezentující díla sochařů z celého světa vzniklá při mezinárodních symposiích v letech 1966 až 1969 a 1989 až dosud.

Byl zrušen a poté obnoven

Po dlouhé pauze byl v roce 1961 obnoven závod 300 zatáček a hned v dalším roce byl zařazen do seriálu MR. Závodilo se na stejném okruhu jako před válkou, změna nastala jenom v úseku dnešní zatáčky Pod Borkem, kde se začalo jezdit z kopce přímo, zatímco před válkou se objížděli tam tehdy stojící domy.

Nejlepší českoslovenští jezdci tak začali pravidelně jezdit do Hořic, aby na zdejším náročném okruhu předváděli své jezdecké umění, jako například nejúspěšnější závodník historie František Šťastný, nebo v Hořicích nejpopulárnější Gustav Havel (po něm byl v roce 1968 závod přejmenován na 300 zatáček Gustava Havla), vítězili tady i Stanislav Malina, Karel Bojer, Václav Parus.

K nim v dalších letech přibyli Bohumil Staša, Peter Baláž, Zbyněk Havrda, neztratili se ani Hořičáci Zdeněk Bíma, Jiří Šafránek a Josef Bareš, o pár let později na ně navázal i Oldřich Podlipný.

Vše je k vidění v prostorách hořického Musea Czech Road Racing po celou letní sezónu až do 15. září letošního roku.
Vše je k vidění v prostorách hořického Musea Czech Road Racing po celou letní sezónu až do 15. září letošního roku.

300 zatáček

V roce 1992 se začal v Hořicích jezdit druhý závod, Česká Tourist Trophy, určený především pro závody veteránských kategorií, kdy se závodilo v jízdě pravidelnosti, a ne v absolutní rychlosti.

Přesto většina startujících jezdců předváděla jízdy na hranici možností svých i svých motocyklů.

I v těchto závodech se také představila řada bývalých špičkových světových jezdců, např. Heinz Rösner, Otto Butenuth, Horst Seidl, Rolf Blatter či Ralf Engelhardt, pětinásobný mistr světa v závodech sidecarů.

Česká Tourist Trophy se stala v dalších letech vítaným doplňkem znovuobnoveného závodu 300 zatáček.

Mnozí z účastníků závodů dosáhlo i světové proslulosti, především co se týká svých účastí a umístění v závodech mistrovství světa.
Mnozí z účastníků závodů dosáhlo i světové proslulosti, především co se týká svých účastí a umístění v závodech mistrovství světa.
reklama
Foto: archiv
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
věda a technika
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz