Vysoký krevní tlak hraje podle harvardské studie vedlejší roli ve více než 15 % úmrtí. Ačkoli se neprojevuje žádnými příznaky, zvyšuje riziko hlavních příčin úmrtí, kterými jsou infarkt a mrtvice. Dá se mu nějakým způsobem zabránit?
Zvýšený krevní tlak se označuje pojmem arteriální hypertenze. Jedná se o stav, při kterém se dlouhodobě zvyšuje tlak krve v cévním řečišti.
Lidé toto onemocnění sice nepociťují, může ale způsobit mnohem horší problémy, jako je rozvoj mrtvice nebo ischemické srdeční choroby, která vede ke vzniku infarktu myokardu. Lze ho tak považovat za jedno z civilizačních onemocnění společnosti.
Jak funguje krevní systém?
Naše tělo využívá krevního tlaku k tomu, aby krev mohla obíhat v žilách a tepnách. Celá cirkulace se řídí regulačním systémem, který má na starost srdce, nervy, krevní tepny, mozek, ledviny nebo nadledvinky.
Krevní tlak v cévách i jednotlivých srdečních oddílech závisí hlavně na síle srdečních stahů i aktuálním krevnímu objemu. Pokud je ale dlouhodobě zvýšený, poškozují se tím cévy a vznikají nemoci, které zasáhnou celý organismus. Těmi mohou být například trombóza, infarkt nebo plicní embolie.
Normální, nebo ne?
Pokud si měříme krevní tlak, dá se vyjádřit ve dvou hodnotách. První z nich značí systolický tlak, který odpovídá fázi srdečního stahu. Jedná se o nejvyšší možný tlak, jaký je vůbec srdce schopné při stahu vytvořit.
Při kontrakci se krev rozproudí a cévy se mírně roztáhnou. Spodní hodnota představuje diastolický tlak, jenž odpovídá naopak nejnižšímu tlaku v srdci a odpovídá době plnění srdce krví. V té chvíli srdce nasává okysličenou krev z plic a céva se opět stáhne. Jako optimální tlak se uvádí 120 na 80 mm rtuťového sloupce.
Neustále se mění
Hodnoty krevního tlaku se mění v průběhu let. Čím jsou lidé starší, tím méně pružné mají arteriální stěny a hůře vstřebávají sílu tlakové vlny krve.
Za hraniční hodnoty se považuje tlak 140/90. Při dlouhodobé vyšší hodnotě je už třeba uvažovat o adekvátní léčbě, a to s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu pacienta.
Skryté nebezpečí
Pokud se u někoho objevuje vysoký krevní tlak, vše probíhá ze začátku bez příznaků. Když ale prudce vzroste, způsobuje často potíže v podobě bolesti hlavy, závratí, krvácení z nosu nebo únavy.
Někteří lidé mohou pociťovat i dušnost, nevolnost, ale také poruchy vidění. Bohužel se tyto příznaky projevují až při dalších stadiích.
Tři stadia
V první fázi nemocný většinou nerozpozná žádné obtíže a jedinou známkou je naměřený vysoký tlak. V dalším stadiu přicházejí aterosklerotické změny na tepnách. Levá srdeční komora se zvětšuje, což je známka neúměrného zatížení.
To se dá rozpoznat echokardiografickým vyšetření (ECHO). Viditelné změny jsou patrné i na vyšetření očního pozadí. V poslední fázi už jsou jednotlivé orgány výrazně poškozeny a dochází k jejich zhoršené funkci.
Často vzniká porucha tepen dolních končetin, což může vést v nejhorším případě až k amputaci nohy.
Kvůli čemu vzniká?
Z lékařského hlediska se rozlišují dva druhy hypertenze. To znamená, že může vzniknout buď následkem jiného onemocnění, nebo se jedná o zcela samostatnou chorobu.
Velmi nebezpečné jsou v této souvislosti obezita a nevhodný životní styl (kouření, požívání větších množství alkoholu, nedostatek pohybu atd.). Svou nezanedbatelnou roli mají i dědičné předpoklady a věk.
Ledviny nebo hormony
Zvýšit tlak mohou akutní nebo chronické zánětlivé onemocnění ledvin, nejrůznější cysty, nádory nebo cévní změny. Vliv mohou mít i hormonální onemocnění a také vrozené vývojové vady srdce a velkých cév.
Velmi rizikové jsou pro krevní tlak obezita, ale také cukrovka. Velkým nepřítelem zdravých cév je kouření cigaret a pití alkoholu.
Proto je jedním z možných řešení změna životního stylu, což v sobě zahrnuje více pohybu, úpravu jídelníčku, abstinence, ale také méně stresu. Další variantou jsou léky na snižování krevního tlaku.
Jak má vypadat ideální strava?
Ač se to nezdá, vysoký tlak může způsobovat velké množství soli v potravě. Dospělý člověk by jí měl denně získat maximálně 5 gramů. Pro příklad – v České republice průměrně zkonzumujeme až 5x více soli, než je doporučená denní dávka.
Nadměrné množství soli nezpůsobuje jen vysoký krevní tlak, může vést i k rakovině žaludku, vzniku ledvinových kamenů nebo k astmatu. Je třeba dbát také na vyváženou stravu s velkým podílem ovoce a zeleniny, a zároveň omezit příjem tuků.
Důležité minerály
Do jídelníčku se doporučuje zařadit minerály, jako jsou hořčík nebo vápník. Vápník je velmi prospěšný hlavně pro správnou funkci svalů, působí blahodárně na funkci srdce a cév. Pokud ho má tělo nedostatek, bere si ho většinou z kostí.
Hořčík zase uvolňuje svaly, které řídí cévy, což vede k lepšímu proudění krve. Zároveň udržuje rovnováhu mezi sodíkem a draslíkem.
Pohyb nadevše
Není od věci zařadit do denního programu v rámci upraveného životního stylu intenzivní procházky. Podle studií se pacientům, kteří začali chodit na zdravotní procházky, snížil tlak o téměř 8 mmHg na 6 mmHg.
Tělesný pohyb totiž pomáhá srdci efektivněji zužitkovat kyslík, aby nemuselo při čerpání krve pracovat tak intenzivně. Ideální je denně ujít alespoň 5 kilometrů. Podle průzkumů z roku 2018 v Čechách sportuje pouhých 5 % obyvatel.
Nové možnosti léčby
V současné době se neustále vyvíjejí nové metody léčby. Jednou z nich je i katetrizační intervence, při které se naleznou v tepně těsně před ledvinami nervová vlákna, která aktivitu ledvin ovlivňují tak, že krevní tlak roste.
Poté lékaři místo vypálí za pomocí tepelné energie a nervová vlákna zničí. Po tomto zákroku krevní tlak klesne. Dosud byla tato metoda úspěšně testována v Austrálii, Německu a Polsku. U nás byla zkoušena u 15 pacientů.