Mezi méně známá krevní onemocnění patří imunitní trombocytopenická purpura. Ta se zpočátku může projevovat jen zvýšenou tvorbou modřin, krvácením z nosu nebo dásní.
Imunitní trombocytopenická purpura, pro niž je také často používán výraz imunitní trombocytopenie, je autoimunitní onemocnění, které lékaři ročně diagnostikují asi 70 až 100 novým pacientům na jeden milion obyvatel.
Z toho polovina jsou děti mladší 15 let. U dospělých je nejčastější ve věku 18–40 let, zhruba třikrát častější je pak u žen než u mužů. Jedná se o onemocnění, jež bývá v 80 % primární, kdy příčiny jsou různorodé.
Často může propuknout po běžných virózách dýchacího či zažívacího traktu nebo ve spojení s jinými nemocemi, například mononukleózou. Ve 20 % případů může být jeho vznik spojen například s užíváním některých léků, očkováním, nádorovým onemocněním, infekcí, jako je například HIV nebo hepatitida B, jiným imunitním onemocněním nebo poruchami funkce sleziny.
Název odpovídá onemocnění
„Název imunitní trombocytopenická purpura si onemocnění vysloužilo kvůli krvácení do kůže s tvorbou petechií – drobných tečkovitých krvácení a modřin. Dále dochází ke krvácení v oblasti dutiny ústní, z nosu, ženy a dívky mohou mít silnou menstruaci.
Vzácně pacienti krvácejí do zažívacího či močového traktu, výjimečně i centrální nervové soustavy – mozku. Krvácivé projevy by pacienti či jejich rodiče neměli podceňovat a měli by se nechat včas vyšetřit lékařem,“ objasňuje MUDr. Veronika Fiamoli, Ph.D., z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.
Porucha imunity
Organismus začne komplexně ničit vlastní krevní destičky neboli trombocyty. Rovněž pak utlumuje tvorbu zárodečných buněk krevních destiček. Dopad této poruchy na zdraví člověka je významný, neboť krevní destičky plní v naší krvi nepostradatelnou úlohu.
Díky své schopnosti přilnout k poraněné cévě, shlukovat se a měnit tvar dokážou ve spolupráci s dalšími látkami v krevní plazmě vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení.
Ač si to málokdo uvědomuje, mají funkci nejideálnějších náplastí.
Nezanedbávejte vyšetření
Pokud pacient trpí podezřelými projevy, například právě modřinami, lékař ho pošle na laboratorní vyšetření krevního obrazu, které určí mimo jiné i počet krevních destiček. V případě, že se prokáže snížení počtu destiček, je nutné zahájit léčbu.
Následující terapie má několik linií. V první může lékař nasadit kortikosteroidy nebo imunoglobuliny. Druhá linie se týká podávání léků, které podporují tvorbu krevních destiček v kostní dřeni nebo imunosupresiv neboli léků potlačujících imunitu.
Pouze v nejnutnějších případech lékař zvolí chirurgické odstranění sleziny.
